Banky budou muset začít šetřit

Rychlé změny podnikatelského prostředí, jejichž zdrojem není jen globalizace, sílící konkurence a technologický pokrok, ale také přísnější regulace a bankovní dohled, vyvíjejí na finanční instituce silné tlaky, které nepoleví ani v příštích letech. Tvrdí Deloitte v první ze série výzkumných zpráv Centra pro bankovnictví jež byla nedávno publikována. Zpráva nese titul Globální výhled bankovního průmyslu v horizontu roku 2007.

Deloitte soudí, že globalizace a přesun na nově se otevírající trhy už nebude bankami chápán jen jako způsob konkurenčního boje, ale také jako zdroj dalšího růstu. Jen v Indii se každý rok vynoří 22 milionů nových příslušníků střední třídy, kteří poptávají bankovní služby. Do roku 2010 jich bude 250 milionů. V Číně se odhaduje, že ve stejném roce bude v používání 75 milionů kreditních karet. „V současnosti se otevírá mnohem více nových příležitostí k dalšímu rozvoji, zejména díky globalizaci a rozšiřování nových trhů,“ říká Mike Jennings, vedoucí skupiny firmy Deloitte pro poskytování finančních služeb se středoevropskou působností. Banky podle něj prošly za poslední desetiletí velmi dramatickým vývojem a prokázaly svou schopnost přizpůsobit se novým podmínkám.

Banky, pozor na Hedge fondy!

Hedge fondy jsou speciálním druhem fondů, které na rozdíl od fondů podílových podléhají nízké regulaci a je pro ně charakteristická agresivní a riskantní investiční strategie. Ta může přinést velmi vysoké zisky. Minimální investice se obvykle pohybuje v řádu několika milionů korun.Konkurenční tlaky na trhu ovšem nepoleví a přicházet budou zejéna od zcela nových hráčů na trhu – hedge fondů. V poslední době tyto fondy výrazně zintenzívnily své operace na sekundárním úvěrovém trhu. Fondy však dokonce už samy úvěry sjednávají a poskytují. Jestliže v 80. letech banky přišly o velkou část úvěrového trhu tím, že si podniky začaly opatřovat finanční prostředky na kapitálových trzích, nyní musejí čelit úvěrovým aktivitám hedge fondů, které využívají toho, že jejich regulace je benevolentnější a mají nad sebou slabší dohled. Odborníci se obávají, že tato situace může vést k destabilizaci finančních trhů, což se konec konců už stalo při finanční krizi v 90. letech v Asii.

Banky budou muset šetřit, ale ne na úkor klientů

Nutnost snižovat náklady v bankovnictví není nové téma. Už řadu let klesají čisté úrokové marže. Zpomaluje se růst příjmů z neúrokových poplatků a provizí, jež byly kdysi považovány za nejdůležitější zdroj nahrazující příjmy úrokové. Ukázalo se, že ochota klientů hradit tyto poplatky má své meze. Růstu poplatků zabránila silná konkurence, ale také regulační orgány. V Austrálii státní banka uvalila strop na poplatky spojené s užíváním karet Visa a MasterCard, k regulaci poplatků za kartové obchody se odhodlala také Evropská komise. Ve Velké Británii státní dohled donutil banky zprůhlednit ceník poplatků za vybírání hotovosti z bankomatů a stanovil maximální úroky na úvěry čerpané kreditní kartou. V České republice nebyly zatím podniknuty žádné kroky směřující k regulaci poplatků a úroků, avšak Ministerstvo financí vyvíjí v posledních dvou letech v tomto směru značný nátlak.

Dosahovat úspor v nákladech prostým “utahováním opasků“ už ale nepostačí. Podle zprávy Deloitte je jedinou perspektivní cestou zvyšování efektivnosti změnou procesů a využitím moderních informačních technologií. Například Grupo Santander v roce 2005 investovala 500 milionů dolarů do IT, sjednotila technologickou platformu, obsluhu klientů a zpracování produktů v celé skupině a roční úspory vyčíslila na 265 milionů dolarů.

Zajímavým zdrojem úspor bude i v příštím roce offshoring, tedy strategie, která dnes už patří ke klíčovým dovednostem velkých bank. Jestliže investice finančních institucí do IT činí zhruba 44 mld. USD ročně, pak 6 procent z této částky se realizuje na nově se otevírajících trzích. Do roku 2010 to bude 30 procent. Úspory provozních nákladů u některých činností dosahují až 40 procent. Ovšem i offshoring se musí umět. Deloitte odhaduje, že kdyby všechny banky, které vstupují na zámořské trhy, využily nejlepší praxe, dosáhly by roční úspory až 16 miliard dolarů, tedy více než trojnásobek toho, kolik banky ušetří nyní. „Tento postup by mohl přinést bankám po celé střední Evropě výrazné úspory. Mnohé bankovní skupiny působí ve více zemích a hledají způsob, jak sloučit své pobočky v centra sdílených služeb, a snížit tak své náklady a zároveň zlepšit kvalitu poskytovaných služeb,“ vysvětluje Mike Jennings.

Důležitá je také otázka, jak banky s úsporami naloží. Podle Deloitte by bylo dobré úspory převést až ke klientům a reinvestovat je do nových poboček, zvýšení počtu zaměstnanců a nových služeb. Zisk se dostaví později, generován růstem počtu zákazníků. Banky tak do jisté míry činí. V poslední době silně investují do zřizování nových poboček na svých „domovských“ vyspělých trzích. Obrací se tak dřívější trend rušení poboček. Řada bank působících na českém trhu se od loňského roku zaměřuje na další posilování své sítě poboček.Ukázalo se, že bankomaty a internetové bankovnictví nevyhovuje každému klientovi a každé národní povaze. Nejméně oblíbené je ve Španělsku, takže v této zemi je nejvíce poboček na milion obyvatel.

Hlavní poznatky z průzkumu:

• Na úvěrových trzích kromě bank operuje na 9000 hedgeových fondů, jejichž aktiva dosahují 1,2 bilionu dolarů
• Čisté úrokové marže 70 největších evropských bank za poslední dva roky klesly ze 2 procent na 1,8 procenta, zatímco neúrokové poplatky se staly předmětem státní regulace
• V zámořských filiálkách banky na některých činnostech ušetří až 40 procent provozních nákladů
• Na vyspělých trzích banky otevírají více poboček, než kolik jich dříve zrušily