SFRB: Naše podpora pomáhá otevřít cestu k hypotéce

Dobrý den, představovat Státní fond rozvoje bydlení našim čtenářům, je asi zbytečné, přesto zkuste nastínit, proč Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) vznikl a co je jeho hlavním úkolem?
Státní fond rozvoje bydlení realizuje některá opatření státní bytové politiky. Cílem těchto opatření je podpora investic jak do nové bytové výstavby, z toho především do výstavby nájemních bytů, tak investic do oprav, modernizací a rekonstrukcí stávajícího bytového fondu.

SFRB od svého založení pomáhá obcím a družstvům s výstavbou a modernizací bytů. Od roku 2002 se jeho činnost rozšířila také na pomoc mladým lidem. V současné době Fond poskytuje tři úvěry na bydlení pro mladé. Mohl byste je našim čtenářů v krátkosti představit?
Prvým typem úvěru je úvěr na výstavbu bytu nebo rodinného domku, je určen mladým lidem, kteří v roce podání žádosti ještě nedovrší 36. rok věku. Tento úvěr můžeme poskytnout až do výše 200.000 Kč, je splatný do 10 let a je zatížen 3% úrokovou sazbou po celou dobu splatnosti. 
Modernější a výhodnější je úvěr poskytovaný od roku 2004, jímž lze financovat nejen výstavbu bytu nebo rodinného domku, ale také koupi bytu nebo rodinného domku s jednou bytovou jednotkou nebo pořízení družstevního bytu formou převodu členských práv od jiného člena družstva nebo splacením členského vkladu do bytového družstva. Tento úvěr můžeme poskytnout jednotlivci, který v roce podání žádosti nedovršil 36. rok věku a má ve své trvalé péči alespoň jedno nezletilé dítě, nebo tomu, kdo žije v manželství, v němž alespoň jeden manželů splňuje uvedený věkový limit. Tento úvěr lze poskytnout do výše 300.000 Kč, je splatný do 20let a je zatížen fixní úrokovou sazbou 2% po celou dobu splatnosti úvěru.
Poslední ze tří typů úvěrů poskytujeme teprve od loňského roku a je určen stejné věkové skupině žadatelů. Je ovšem určen na financování oprav a modernizací domů a bytů, příjemcem může být vlastník nebo spoluvlastník bytu, rodinného domku nebo bytového domu, popř. též uživatel družstevního bytu, pokud jej užívá z titulu družstevního nájemního práva. Tento typ úvěru lze poskytnout do 150.000 Kč, je zatížen 2% úrokovou sazbou po celou dobu splatnosti, která činí až 10 let.

Můžete říci, o kterou z těchto podpor je mezi mladými největší zájem a čím si to vysvětlujete?
Největší zájem je jednoznačně o úvěr do 300.000 Kč na výstavbu, koupi nebo pořízení družstevního bytu či rodinného domku. To je úvěr, který skutečně pomáhá řadě mladých lidí, kteří nemají dostatek volných finančních prostředků, a pomáhá i těm, kteří jsou na hranici nebo těsně pod hranicí příjmů požadovaných bankou při poskytnutí hypotečních úvěrů. V takových případech banka zpravidla přihlédne k tomu, že žadatel získal naši podporu. Naše podpora pak pomáhá otevřít cestu k financování hypotečním úvěrem banky v řadě případů, v nichž by se žadatel jinak k hypotečnímu úvěru nedostal.

SFRB má pouze dvě pracoviště v Praze a Olomouci. Můžete říci, jakým způsobem mohou lidé o výše zmíněné úvěry žádat?
Nejjednodušší cestou je stáhnout si formulář žádosti z našich webových stránek, vyplnit jej a spolu s potřebnými doklady jej poštou odeslat na některé z našich pracovišť. Ve většině případů bude úvěr vyřízen korespondenční cestou a žadatel nemusí naše pracoviště vůbec navštívit. Pouze ve složitějších případech, které vyžadují osobní rozhovor, osobní konzultaci, dohodu o způsobu zajištění úvěru apod. zveme žadatele k osobním jednání na to z pracovišť, které je žadateli dostupnější.

Na zvýhodněné úvěry na bydlení pro mladé má SFRB každý rok vyčleněnu určitou sumu peněz. Dá se vzhledem k této skutečnosti říci, kdy je třeba o úvěr žádat, aby žadatel měl šanci úvěr získat?
Žádost lze podat kdykoliv v průběhu roku. Máme dostatek prostředků určených rozpočtem na rok 2007, který schválila Poslanecká sněmovna.

Co se děje se žádostmi v případě, kdy je vyčerpán roční rozpočet SFRB určený na úvěry pro mladé?
K takové situaci zatím nedošlo.
 
K získání jednotlivých úvěrů je třeba splnit určité zákonem dané podmínky. Mimo to musí klient splnit i požadavky na bonitu. Můžete říci, jak ji hodnotíte?
Bonitu klienta zkoumáme prakticky stejným způsobem jako banky, v jejím  hodnocení jsme ovšem vstřícnější, takže úvěr často poskytneme i v případech, v nichž by běžná banka již úvěr nebyla ochotna poskytnout. Situací, v nichž skutečně ani náš fond nevěří v možnost řádného splácení úvěru, naštěstí není mnoho, z důvodu nedostatku bonity zamítáme cca pouze 1 % žádostí.

Pokud klient nemá požadovanou bonitu, může mu pomoci spoludlužník? Nebo existuje i jiná možnost?
Máme maximální snahu žadateli pomoci a pomůžeme mu hledat třeba i kombinaci různých možností zajištění úvěru. Disponujeme ovšem státními penězi, musíme mít v každém případě dostatečné zajištění, abychom případné ztráty eliminovali.

Při žádosti o úvěr je důležitá nejen bonita, ale také ručení za úvěr. Jak se k tomuto staví SFRB? Může žadatel získat úvěr bez zajištění, nebo požadujete alespoň zajištění pomocí ručitele či ručitelů?
Zajištění žádáme vždy a bez výjimky. Nejčastěji žadatelé volí zajištění formou ručitelského závazku. Ale v případech, kdy klient obtížně „shání“ ručitele, jednáme o jiných formách zajištění. Jen výjimečně volíme ovšem zástavu na nemovitosti, abychom si nepřekáželi s bankami v zajištění hypotečních úvěrů.

Pokud klient již úvěr získá, jak probíhá jeho splácení a dokládání účelovosti použití peněz?
Podmínky splácení jsou dány úvěrovou smlouvou, jde vesměs o anuitní formu splácení. Splnění účelu při využití úvěru je v každém případě bez výjimky přísně kontrolováno formou daňových dokladů, které je příjemce úvěru povinen předložit.

V této souvislosti se nabízí otázka, zda máte problémy s platební morálkou dlužníků a pokud ano, jak ji řešíte?
Musím zatím naše dlužníky pochválit, v drtivé většině splácí úvěry řádně a pravidelně. Zatím je neplatičů jen velmi malý počet.

Kolik žádostí SFRB v loňském roce obdržel a kolika z těchto žadatelů následně poskytl úvěr?
V loňském roce Fond poskytl cca 13 000 úvěrů, celkem jsme ve všech typech až do dnešního dne poskytli více jak 22 000 úvěrů mladým lidem.

Jaké jsou hlavní důvody případného neschválení úvěru a čeho by se měli žadatelé o úvěry od SFRB vyvarovat?
Důvodem pro neschválení žádosti může být především nesplnění podmínek předepsaných příslušným nařízením vlád nebo v menším počtu případů i nedostatek schopnosti žadatele splácet úvěr. Důvody jsou však různé podle charakteru toho kterého případu, v současné době lze těžko uvést nějaký dominantní důvod. V každém případě si však žadatelé musí uvědomit, že jde o účelové úvěry. Podávat žádost proto má smysl až tehdy, může-li žadatel svou zamýšlenou investici již přesně definovat. Nemá smysl podávat žádosti dříve, než je žadatel rozhodnut např. pro koupi konkretní nemovitosti.

SFRB má na každý rok vyčleněnu určitou sumu peněz na tyto úvěry. Jaká částka je vyčleněna na tento rok a jaký vývoj předpokládáte do budoucna?
Schválený rozpočet Fondu na rok 2007 má pro úvěry na výstavbu a pořízení bytu nebo rod. domku k dispozici 1 500 mil. Kč, na úvěry na opravy a modernizace bytů celkem 700 mil. Kč. Objem finančních prostředků pro příští rok bude závislý na možnostech příštího rozpočtu Fondu, který bude poslanecká sněmovna schvalovat na podzim.

Jaké změny se chystají v podporách bydlení pro mladé? Předpokládáte, že se budou podpory spíše omezovat, nebo se naopak můžeme dočkat něčeho nového?
To je ještě trochu předčasná otázka. Programové prohlášení vlády počítá se změnami ve strategii státní bytové politiky, v té souvislosti je třeba zvažovat i efektivnost jednotlivých podpůrných nástrojů. V současné době ještě nebyla v tomto směru přijata žádná konkrétní rozhodnutí.

Na závěr našeho rozhovoru, máte nějaký vzkaz či doporučení pro případné žadatele o úvěr?
Vždy doporučuji si dobře přečíst veškeré informace na našich webových stránkách a předložit požadované doklady spolu se žádostí, tím se vyřízení úvěru velmi urychlí. 

          
Děkuji za rozhovor
Elena Ondrová, Finance.cz

JUDr. Jan Wagner vystudoval Právnickou fakultu University Karlovy v Praze. Od roku 1973 pracuje v oblasti bytové politiky. Nejprve na ONV, na Magistrátu hl. m.Prahy, od roku 1991 na Ministerstvu hospodářství a rozvoje ČR jako ředitel odboru  a dále potom na Ministerstvu pro místní rozvoj jako ředitel sekce bytové politiky. Od r. 2000  až dosud je ředitelem Státního fondu rozvoje bydlení. Je členem rozkladové komise ministra vnitra a členem Správní rady University Karlovy v Praze.