ROZHOVOR-Kalousek čeká vyšší deficit, chce škrtat rozpočet

...

Deficit veřejných financí letos překročí 4 procenta HDP a k jeho poklesu na 3 procenta v příštím roce musí vláda vedle změn daní a dávek škrtat běžné rozpočtové výdaje, řekl Reuters ministr financí.

Miroslav Kalousek, který vede resort od ledna, uvedl, že vláda navrhovanými reformními kroky v příštím rozpočtu ušetří 31 až 32 miliard korun na mandatorních výdajích. V běžných výdajích bude muset seškrtat dalších 15,3 miliardy korun.

"Mnohem víc než reforma bych to nazval krizový management, ovšem už s významnými reformními prvky," řekl Kalousek ve středečním rozhovoru.

"My navrhujeme tenhle balík reformních opatření v situaci, kdy rozpočtová legislativa roku 2007 je v bilanci téměř o 90 miliard horší, než byla legislativa k 1.lednu 2006," dodal.

Návrh, který vláda představila minulé úterý jako první etapu reformy veřejných financí, zahrnuje snížení sociálních dávek jako je porodné, zpřísnění nároků na přídavky na děti či na čerpání nemocenské nebo zrušení porodného.

U daní je hlavní změnou snížení daně z příjmu fyzických osob na 15 procent superhrubé mzdy kompenzované nárůstem snížené sazby daně z přidané hodnoty na 9 z 5 procent.

Vláda sklidila jen vlažný potlesk ekonomického publika. Za vzor jí bylo dáno Slovensko, kde byly reformy před třemi lety razantnější a byly provázané i se změnami v penzijním a zdravotním systému, kde má Česko také problémy s financováním.

"Trendy jsou důležitější než absolutní nominál," řekl Kalousek s odkazem na vládní plán srazit deficit veřejných financí na 3 procenta HDP v příštím roce, poté na 2,6 procenta a na 2,3 procenta v roce 2010.

"Rok 2008 je: Pacient se začíná uzdravovat, není zdráv," dodal s tím, že v roce 2008, po prvním reformním kroku, bude výdajová strana rozpočtu stále horší, než byla k 1.lednu 2006.

Kalousek uvedl, že zvýšení DPH by mělo zvýšit spotřebitelské ceny zhruba o jeden procentní bod, ale neočekává žádné výrazné dopady reformy na růst ekonomiky.

"Jedná se o 32 miliard transferů sociálního charakteru, to může mít na ekonomiku dopad pouze pozitivní, protože to motivuje k práci, a pak se jedná o 15 miliard běžných výdajů kapitol, což spíše (má) efektivní dopad na 'rozjedenost' kapitol výdajů veřejných rozpočtů," řekl.

Podle usnesení, o kterém zatím vláda detailně neinformovala, by se mělo v běžných rozpočtových výdajích šetřit v i následujících letech: 27,5 miliardy korun v roce 2009 a 41,8 miliardy v roce 2010.

JEŠTĚ NIŽŠÍ DANĚ PŘED PŘÍŠTÍMI VOLBAMI?

Kalousek uvedl, že ideální reforma podle jeho představ - dva roky jen škrtat v sociálních výdajích a teprve poté snižovat daně - narazila na "politickou realitu" předvolebních závazků.

"Někteří politici uzavřeli jasné předvolební závazky a bylo zřejmé, že je nemyslitelné, aby prošel jakýkoliv reformní balík, aniž by současně neprobíhaly zásahy na výdajové a příjmové straně," řekl.

"To je politická realita, kterou respektuji," uvedl.

K výraznějším změnám by mělo dojít v letech 2009-2010, kdy chce vláda připravit penzijní reformu, zefektivnit vyplácení sociálních dávek a motivovat lidi k práci i za nízkou mzdu například formou negativní daně.

"Já jsem pevně přesvědčen, že dojde k penzijní reformě a že nám systémová opatření na výdajové straně umožní nejpozději s účinností od 1.ledna 2010 udělat mnohem razantnější snížení daní, úplně novým zákonem o dani z příjmu," řekl Kalousek.

Příští řádné volby se mají konat na jaře 2010.

EURO OD 2012?

Ozdravení veřejných financí, které jsou hlavní překážkou pro přijetí eura, by mělo umožnit vstup země do eurozóny k 1.lednu 2012, uvedl Kalousek.

"Pro politika, který usiluje o prosazování reformních kroků, je pevně zakotvené datum pro euro argumentační výhodou, byť zdůrazňuji, že... přijetí eura je významným vedlejším produktem těchto reforem," řekl ministr.

Vláda zatím nestanovila žádné nové datum jako náhradu za opuštěný termín 2010.

"První příležitost, aby vláda to datum řekla, je aktualizace strategie přistoupení k eurozóně, kterou budu předkládat v srpnu," řekl Kalousek.

"V srpnu budeme vědět, jestli reformy projdou nebo neprojdou, protože pokud neprojdou reformy, nemá to absolutně žádný smysl," dodal.

[PRAHA/Reuters/Finance.cz]