FAKTOGRAFIE-Komentáře ministra financí Kalouska pro Reuters

...VÝCHOZÍM PODMÍNKÁM REFOREM 
    "Je to samozřejmě první etapa... Ta absolutní priorita,  
kterou jsme sledovali, je navrhnout takové legislativní změny ve  
veřejných rozpočtech - jak na výdajové, tak na příjmové straně  
-, abychom mohli předložit v září rozpočet, který nebude mít  
deficit vyšší než 3 procenta (HDP)." 
    "Tenhle cíl jsme plnili ve velmi obtížné politické realitě 
a ve velmi obtížné realitě rozpočtové legislativy." 
    "Nicméně mnohem větší problém než nezbytnost koaličního  
kompromisu je střet s realitou - my navrhujeme tenhle balík  
reformních opatření v situaci, kdy rozpočtová legislativa roku  
2007 je v bilanci téměř o 90 miliard horší, než byla legislativa  
k 1.lednu 2006." 
    "Je to 70 miliard na straně výdajů, z toho 58 miliard je  
Ministerstvo práce a sociálních věcí, tedy 'svěží předvolební  
poslanecký vánek', 12 miliard jsou zvýšené platby za státní  
pojištěnce. A více než 15 miliard je dopad poslední novely  
zákona o dani z příjmu, ta 12procentní sazba (daně z příjmu 
fyzických osob v nejnižším pásmu) a společné zdanění manželů." 
    "V tom prvním kroku opatření na výdajové straně se 
v legislativě nedostaneme dál, než zhruba o 32 miliard (korun)  
proti autonomnímu vývoji, kdybychom neudělali nic." 
 
    K POLITICKÉMU POZADÍ REFOREM 
    "Kdybych to řešil pouze technicky, bez jakýchkoli  
politických souvislostí, tak technický přístup by byl asi tento:  
dva roky se tvrdě věnovat pouze výdajové straně, na příjmové  
straně bych pravděpodobně pouze zavedl stropy pro sociální 
a zdravotní (pojištění) a po dvou letech... bych přistoupil 
k daňové reformě." 
    "Ryze technický přístup narazil na politickou realitu,  
protože někteří politici uzavřeli jasné předvolební závazky 
a bylo zřejmé, že je nemyslitelné, aby prošel jakýkoliv reformní  
balík, aniž by současně neprobíhaly zásahy na výdajové 
a příjmové straně. To je politická realita, kterou respektuji." 
    "Ovšem na příjmové straně je prostor jenom pro  
restrukturalizaci daňové kvóty." 
 
    KE STRUKTURÁLNÍMU DEFICITU 
    "Razantnější změny by měly za důsledek zvýšení  
strukturálního deficitu a jsme přesvědčeni, že v téhle  
ekonomické situaci je to riziko, které si nemůžeme dovolit." 
    "Kdybychom byli v situaci, kdy ekonomika stagnuje, a byla by  
udržitelná bilance veřejných rozpočtů, pak by asi byl zcela  
legitimní přístup snížení přímých daní, které by po krátkou dobu  
zvýšilo strukturální deficit. Ale tenhle krok by významným  
způsobem oživoval ekonomiku a následovala by likvidace deficitu  
dominantně z růstu, který by byl tím snížením daní vyvolán." 
    "My jsme ale v jiné situaci: docela slušně fungující  
ekonomiky, docela slušně výdělečného hospodářského růstu 
a děsivého strukturálního deficitu, který je největším rizikem  
budoucnosti ekonomického vývoje." 
 
    K VÝHLEDU 
    "Jestliže letošní rok bude určitě přes 4 procenta (HDP) 
a příští rok nebude více než 3 procenta - ve fiskálním cílení -  
tak (snížení deficitu) o více než procentní bod je za této  
politické situace a v tomhle časovém stresu podle mého názoru  
velmi slušný výkon." 
  
    K DOPADU REFORMY DO ROZPOČTU 2008 
    "Na příjmové straně se ten první rok neděje nic. Jen se ta  
(daňová kvóta) restrukturalizuje." 
    "Na výdajové straně je 31 až 32 miliard (korun) dopad změny  
legislativy - dominantně Ministerstvo práce a sociálních věcí,  
vícerychlostní mateřská dovolená, nemocenská, porodné, zastavení  
automatických valorizačních schémat s výjimkou důchodů - 
a musíme ještě ve výdajích rozpočtových kapitol seškrtat 15 a  
půl miliardy." 
 
    K DALŠÍM KROKŮM 
    "Já jsem pevně přesvědčen, že dojde k penzijní reformě a že  
nám systémová opatření na výdajové straně umožní nejpozději 
s účinností od 1.ledna 2010 udělat mnohem razantnější snížení  
daní, úplně novým zákonem o dani z příjmu." 
 
    K DOPADŮM REFORMY NA EKONOMIKU 
    "Teď mohu se značnou mírou věrohodnosti říci, že dopady do  
indexu spotřebitelských cen ze zvýšení DPH z 5 na 9 procent  
předpokládáme konzervativním výpočtem ve výši 1,02 procentního  
bodu." 
    "Nemám obavu, že to je restriktivní. Jedná se o 32 miliard  
transferů sociálního charakteru, to může mít na ekonomiku dopad  
pouze pozitivní, protože to motivuje k práci, a pak se jedná o  
15 miliard běžných výdajů kapitol, což nemůže mít na ekonomiku  
žádný negativní dopad, spíše je to efektivní dopad na  
'rozjedenost' kapitol výdajů veřejných rozpočtů." 
 
    K ŠANCÍM NA PROSAZENÍ REFORMY V PARLAMENTU 
    "Kdybych nebyl (optimista), tak tady netrávím tři měsíce  
noci a víkendy, ale i kdyby ta šance byla malá, tak nás nic  
nezbavuje povinnosti to zkusit." 
    "Je naše povinnost se o to pokusit, dobrá léta nebudou věčně  
a v horších časech se tyto věci hůře prosazují a také více  
bolí." 
 
    K EURU 
    "První příležitost, aby vláda to datum řekla, je aktualizace  
strategie přistoupení k eurozóně, kterou budu předkládat 
v srpnu. Je to i vhodné datum proto, že v srpnu budeme vědět,  
jestli reformy projdou nebo neprojdou, protože pokud neprojdou  
reformy, nemá to absolutně žádný smysl." 
    "Pokud reformy projdou, tak se budu velmi přimlouvat za to,  
aby - ale zůstane-li můj názor v menšině, tak holt zůstane 
v menšině - abychom dělali vše pro to, aby to mohlo být 
k 1.lednu 2012." 
    "Jestliže se podaří ten první krok, pak jsem stoprocentně  
přesvědčen, že budeme dál postupovat ke stabilizaci, buď  
rychleji, jak bych si přál, anebo pomaleji, jak bych si nepřál,  
ale už to nebude horší, už pod těmi 3 procenty (HDP) zůstaneme.  
Já bych si opravdu nepřál, aby se stabilizoval mezi 2 až 3  
procenty, a k tomu jsou potřeba další významné reformní kroky, 
a i institucionální systémové změny, související s reformou  
zdravotnictví, reformou penzí, s integrací daňové zprávy." 
    "Otevřeně se přiznávám, že byť si uvědomuji celou řadu  
argumentů, proč je lepší mít ten termín plovoucí, tak pro  
politika, který usiluje o prosazování reformních kroků, je pevně  
zakotvené datum pro euro argumentační výhodou, byť zdůrazňuji,  
že... přijetí eura je významným vedlejším produktem těchto  
reforem." 
 
    K EUROBONDU 
    "My se tomu právě v těchto dnech docela věnujeme, já jsem  
příznivcem toho, aby to bylo co nejlevnější, takže teď  
analyzujeme situaci na domácím trhu a určitě nemohu vyloučit, že  
vydáme nějaké české eurobondy, a nemůžu ani říci, že tomu tak  
bude." 
    "Teď analyzujeme situaci na domácím trhu a poměřujeme si,  
kde by šlo peníze sehnat nejlevněji. Přiznám se, že jsem zatím  
nepřemýšlel v jiné kategorii než eurobondy." 
   
  

[PRAHA/Reuters/Finance.cz]