Hospodářství Spojených států je nadále stabilní, i když domácí poptávka polevila, konstatovali ministři financí a šéfové centrálních bank ve společném komuniké. Zdravý vývoj podle nich prokazuje také eurozóna.
Skupina G7, která zahrnuje USA, Velkou Británii, Kanadu, Francii, Německo, Itálii a Japonsko, rovněž uvedla, že zotavovat se začíná i japonská ekonomika a tento trend by měl pokračovat.
Převážně optimistické jsou i předpovědi vývoje světové ekonomiky, která by letos i příští rok měla vzrůst o 4,9 procenta poté, co loni zaznamenala růst o 5,4 procenta. Jde o nejrychlejší tempo růstu světového hospodářství od 70. let minulého století, a to navzdory zpomalení nejsilnější národní ekonomiky světa - Spojených států.
Představitelé G7 rovněž zdůraznili, že tento vývoj je nadále vystaven rizikům souvisejícím z nerovnováhou obchodu mezi exportními zeměmi, například Čínou, a státy zatíženými dluhy, u nichž převažuje import, což je příklad Spojených států. Účastníci schůzky rovněž hovořili o obavách vyplývajících z ochranářství ve světovém obchodě a z vlivu bohatých a slabě regulovaných hedgeových fondů.
Čína je vystavena tlaku, aby uvolnila svou kurzovní politiku a podpořila silnější domácí poptávku, aby tak pomohla odstranit nerovnováhu ve světovém obchodě a investičních tocích. USA a další mocnosti Peking dlouhodobě kritizují za to, že udržuje příliš nízký kurz měny, čímž podporuje svůj vývoz.
"V objevujících se ekonomikách (emerging economies) s velkými a rostoucími přebytky na běžném účtu (platební bilance), zejména v Číně, je žádoucí, aby se jejich efektivní směnné kurzy změnily směrem k nezbytným úpravám," uvádí se v prohlášení, které se tak drží vyznění výstupu z únorového zasedání skupiny v německém Essenu.