...pravděpodobnost, že vstup některých zemí do eurozóny se dále zpozdí, ukázal v pondělí průzkum agentury Reuters.
Z průzkumu mezi 38 stratégy trhu z rozvíjejících se zemí vyplynulo, že pouze pěti státům z 11, jež do EU vstoupily od roku 2004 a dosud euro nepřijaly, se to podaří do 1.ledna 2010.
"Nadšení pro jednotnou měnu v zemích, jež vstoupily do EU v květnu 2004, ochabuje," řekl Timothy Ash z Bear Stearns.
Zatímco u Malty a Kypru se zdá, že euro přijmou v příštím roce, průzkum ukázal, že v případě Lotyšska se pravděpodobné datum vstupu do eurozóny posunulo podstatně a u Litvy a Rumunska o něco méně.
Jako dominantní obtíž, jež brzdí některé země, se ukazuje nedostatek politické vůle k prosazení životně důležitých reforem. Obtíže se zkrocením rozpočtových schodků a inflace rovněž činí další rozšiřování eurozóny nejistějším.
Z větších ekonomik - polské, maďarské, české a slovenské - zřejmě pouze poslední jmenovaná přijme euro brzy, v roce 2009. Analytici jsou si tím poměrně jistí, pouze tři ze 34 uvedli, že to Bratislava nestihne.
Průzkum ukazuje, že Česko a Polsko přijmou euro v roce 2012, Maďarsko tak učiní o dva roky později. Tato data pravděpodobného vstupu se od posledního průzkumu v listopadu nezměnila.
"Česko se blíží splnění maastrichtských kritérií, což se dramaticky liší od situace v Maďarsku, kde vláda říká, že euro chce, ale dělá všechno pro to, aby kritéria vstupu nesplnila," řekla Agáta Urbanská z ING.
"Polská situace se podobá té české v tom, že vláda ve Varšavě nechce spěchat... (a) hrozí další zpoždení."
REVALVACE MOŽNÉ
Vlády Estonska, Litvy a Lotyšska se nyní jeví ohledně rozvrhu přijetí eura jako menší optimisté s tím, že buď opustily cílová data, nebo předložily realističtější plány.
Litvě, jež těsně nesplnila inflační kritérium a nepřijala euro k 1.lednu 2007 spolu se Slovinskem, se podle analytiků vstup do eurozóny vzdálil o dalších 12 měsíců na rok 2010 stejně jako Estonsku. Bukurešť si má počkat na rok 2014 místo dříve uváděného data 2013.
Lotyšská ekonomika, jež v rámci EU vykazuje nejrychlejší růst a inflaci, by měla podle analytiků vyměnit lat za euro v roce 2012, o tři roky později než ukazoval listopadový průzkum.
Lotyšský ministr financí skutečně minulý měsíc řekl, že jeho země pravděpodobně vstoupí do eurozóny v letech 2011 až 2013, zatímco původní plán hovořil o roce 2008. Analytici s touto předpovědí v zásadě souhlasí.
"S výjimkou Lotyšska, jemuž bude nějaký čas trvat, než dostane svůj schodek pod kontrolu, jsme nezměnili základní výhled," řekla Dagmar Alpenová z banky Oppenheim. Prohloubení těžkostí se stabilizací lotyšské měny by mohlo mít následky i pro další země EU, dodala Alpenová.
Mírná většina analytiků - 13 z 25 - očekává, že Slovensko v příštích 12 měsících a před pravděpodobným vstupem do eurozóny v roce 2009 opět revalvuje korunu. Někteří ekonomové spatřují riziko revalvace u Česka, Maďarska a Polska.
Tyto tři země dosud nevstoupily do směnného mechanismu ERM-2 - předpokoje eurozóny, kde má měna zůstat fixována nejméně dva roky - a neučiní tak pravděpodobně ani v příštích třech letech.
Bulharsko je možná předejde, když by podle mediánu průzkumu mělo své leva do mechanismu ERM-2 zapojit v roce 2008, zatímco rumunský lei by se tam měl ocitnout až v roce 2011.
[LONDÝN/Reuters/Finance.cz]