Dolar vůči libře klesl nejníže za 26 let, slábne i k dalším měnám

18.04.2007 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Londýn 18. dubna (ČTK) - Americký dolar se dnes ocitl pod dalším prodejním tlakem a vůči britské libře spadl na nejnižší hodnotu za 26 let. Hlavním důvodem jsou vyhlídky na další posun v úrokových sazbách, které nevyznívají pro dolar příznivě. Ze stejného důvodu dolar klesá i k dalším měnám a k euru je nejslabší za dva roky.

Ve 12:00 SELČ se dolar k libře prodával v kurzu 2,0107 USD, a dále tak oslabil z předchozích 2,0047 USD, kde byl v úterý. Nad úroveň 2,01 USD/GBP se dostal poprvé od roku 1981. K euru klesl na 1,3607 z předchozích 1,3573 USD a k euru oslabil na 118,67 z předchozího kurzu 119,23 JPY. Podobně ale euro k jenu kleslo na 161,48 ze 161,88 JPY.

Pád amerického dolaru je zřejmý také k dalším měnám. K novozélandskému dolaru klesl na nejnižší úroveň za 22 let a podobně k australskému dolaru je nejslabší za 17 let.

Dolar má klesající tendenci už delší dobu, v úterý se ale pokles kurzu ještě zvýraznil. Předcházela tomu čerstvá statistika, která ukázala, že takzvané cenové jádro, tedy inflace bez vlivu kolísavých cen potravin a energií, je v USA pod kontrolou. To znamená, že už nelze spoléhat na další zvýšení úrokových sazeb.

Američané mají základní úrok na 5,25 procenta, kde ho drží od poloviny loňského roku. V Británii je základní sazba stejná, ale očekává se další zvýšení. Tím by se atraktivita libry dál zvýšila, zatímco zájem o dolar se patrně sníží. Investoři mají zájem o výnosy a jejich zájem je tím vyšší, s čím kvalitnější měnou je vysoký výnos spjat.

Cenové jádro se v USA v březnu zvýšilo jen o 0,1 procenta, zatímco na trhu se čekal růst o 0,2 procenta. "To je určitě velmi dobrá zpráva pro centrální banku, která se obává inflace," podotkl analytik David Rosenberg z investiční banky Merrill Lynch. Upozorňuje ale, že roční inflace na 2,5 procenta je stále poněkud vyšší, než kde by ji banka chtěla mít.

Libra se v úterý dostala nad dva dolary a propracovala se k nejvyššímu kurzu od roku 1992, kdy musela opustit evropský mechanismus směnných kurzů (ERM). Na vyřazení libry z ERM se tehdy podepsali spekulanti v čele s americkým investorem Georgem Sorosem. Ten na operaci vydělal přes miliardu dolarů. Spekulace pro něj ale byla vysoce riziková, protože Bank of England libru do poslední chvíle bránila intervencemi.

Události vešly v Británii ve známost jako "Black Wednesday". Odkazují na středu 16. září 1992, kdy konzervativní vláda premiéra Johna Majora musela přijmout definitivní rozhodnutí a vyřadit libru z ERM. Ministerstvo financí později odhadlo, že obrana libry přišla daňové poplatníky zhruba na 3,4 miliardy liber.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK