Soros: ČR chybí podnikatelská komunita pečující o veřejný zájem

"Z tohoto pohledu, když se dívám na Českou republiku, musím upřímně říct, že je to dost skličující obrázek. Ekonomicky si země vede dost dobře, ale nemyslím, že lidé jsou příliš šťastní. Byznysu dominuje úsilí o vlastní zájem, bují korupce," uvedl mezinárodní finančník, zakladatel Institutu otevřené společnosti.

Vicepremiér české vlády Alexandr Vondra, který se konference rovněž zúčastnil, prý není tak skeptický. Dodal, že desítka předních českých podniků vydala loni na veřejně prospěšné projekty přes 25 milionů eur, což je více než příspěvek nejdůležitějších podniků v Maďarsku, na Slovensku, v Rumunsku a Bulharsku dohromady. Sorosův skepticismus podle Vondry zřejmě pramení ze zkušenosti s českým prostředím v 90. letech minulého století.

Soros založil v Praze v roce 1990 Středoevropskou univerzitu a věnoval jí 25 milionů dolarů. Česká vláda se původně zavázala hradit provoz budovy a českého personálu univerzity, Soros vše ostatní. Kabinet premiéra Václava Klause ale nejevil pro univerzitu velké pochopení, proto se Soros rozhodl odejít z Prahy.

Za povzbuzující příklad považuje mecenáš Indii, kde úspěšné společnosti, které působí v průmyslu informačních technologií, významně dbají právě i o veřejné dobro. "Jsem ohromen," prohlásil americký miliardář maďarského původu.

Konferenci o směřování filantropie ve střední a východní Evropě uspořádalo Sdružení pro podporu otevřené společnosti (PASOS) a Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Zúčastnili se jí také například finančník Zdeněk Bakala či kanadský právník a obhájce ruského ropného magnáta Michaila Chodorkovského Robert Amsterdam.

Chodorkovskij, který financoval vzdělávací nadaci Otevřené Rusko, si od roku 2005 odpykává ve vězení na Sibiři osmiletý trest za daňové úniky a privatizační podvody. Mnozí pozorovatelé posuzují jeho případ jako politicky motivovaný postup státní moci vůči nepohodlnému podnikateli se sklony podporovat opozici. "Je to odvážný filantrop a má můj obdiv," uvedl Soros.

Domnívá se, že filantrop musí být velmi sebekritický, aby dosáhl vytčeného výsledku. Filantropovi se za jeho peníze dostane poděkování, chybí mu ale určitá kontrola, jaké je při svém působení podrobena například vláda, vysvětlil Soros.

S jeho názorem souhlasí také finančník Bakala, který považuje filantropii za extrémně obtížný úkol. V českém prostředí stále ještě postrádá pochopení toho, že charita není dar, ale pomocná ruka, která vyžaduje i jisté úsilí a snahu ze strany příjemce pomoci. Bakala vlastní významný podíl ve společnosti RPG Industries, která je spolumajitelem Ostravsko-karvinských dolů. Právě v této oblasti se s daným problémem setkává.

Vondra věří, že české prostředí bude časem vstřícnější ke snahám firem angažovat se v oblasti veřejného zájmu. Nejprve ale musí kabinet v nejbližších dvou letech obnovit pořádek ve veřejných financích, zjednodušit daňový systém a zmenšit administrativní zatížení v oblasti podnikání. Vicepremiér dodal, že zatímco podpora sportu, kultury či humanitárních programů ze strany firem je poměrně běžná, uvítal by v budoucnu i větší podporu výzkumu a inovace a také lidských práv v zemích s diktátorskými režimy.

Filantropie v Evropě a USA se značně odlišují. V Americe je kulturním fenoménem, pro většinu obyvatelstva je součástí životního stylu, řekl vicepremiér. V Evropě hraje v charitativní oblasti silnější roli vláda, dodal. V posledních deseti až 15 letech zaznamenala filantropie podle Vondry v celé Evropě značný rozvoj.

V českém prostředí i dalších zemích střední a východní Evropy po roce 1945 vymizela a až po pádu komunismu začala být postupně obnovována. "Čeká nás ještě obrovské množství práce," poznamenal Bakala.