Podle výsledků kontroly nebyla ČSOB schopná doložit, proč a jak si na obchod s poštou vybrala advokátní kancelář Jansta Kostka a finančníky z CA IB a proč jim zaplatila právě 300 milionů. Bankéři se podle MfD proti většině výhrad brání tím, že byli v časové tísni a báli se úniku informací, proto si písemné záznamy nevedli.
Z dokumentů, které má MfD k dispozici, vyplývá, že ČSOB nyní musí centrální banku pravidelně informovat o tom, jaká opatření přijala, aby se nedopouštěla obdobných chyb.
MfD připomíná, že před třemi roky potřebovala ČSOB prodloužit s poštou dohodu kvůli svému projektu Poštovní spořitelna, tedy banky fungující na poštovních přepážkách. V prosinci 2004 si banka najala poradenskou firmu CA IB a právníka Miroslava Janstu, který patří mezi přátele řady vlivných lidí z ČSSD včetně expremiéra Stanislava Grosse. Právě Grossova vláda o měsíc později kontrakt posvětila.
Případem se již přes rok zabývá protikorupční policie. Jednou z vyšetřovacích verzí podle MfD je, že část z vysokých odměn mohlo být ve skutečnosti všimné pro politiky, kteří měli při rozhodování klíčové slovo. Nikdo zatím nebyl obviněn. ČSOB, Jansta i CA IB, která patří bankovní skupině UniCredit, jakékoli pochybení odmítají.