Nedostatek parkovacích míst pro nákladní auta potvrdila i mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková. "V porovnání se sousedními zeměmi je v průměru odpočívek více, ale menších. Též vybavení není občas na jejich úrovni. Zejména je u nás značný nedostatek parkovacích ploch pro nákladní vozidla a příslušný servis," dodala. V posledních letech se podle ní staví sice méně odpočinkových míst, ale větších a komplexně vybavených.
Podle Felixe jsou dopravci vděční za jakákoliv nová stání. I když si nekladou žádné podmínky ohledně vybavení odpočívadel, uvítali by německou úroveň, tedy vedle sociálního zařízení i občerstvení, ostrahu, případně relaxační zařízení, myčku a základní servis.
V současnosti je podle údajů Ředitelství silnic a dálnic u rychlostních komunikací zhruba 150 odpočívadel a 1700 parkovacích míst pro nákladní auta. Loni přibyla dvojice odpočívadel na D8 u Varvažova a letos se počítá s výstavbou dvou odpočívek u Osic na D11 a výhledově i na D1 v Ostravě Bohumíně.
Na starších dálnicích jsou odpočívky v průměru po každých osmi kilometrech a na nových komunikacích po 17 i více kilometrech. Obvyklé vybavení větších odpočívadel je parkovací stání pro osobní a nákladní automobily, veřejné osvětlení, občerstvení, restaurační objekt, čerpací stanice a WC.
V Německu je na 12.000 km dálnic kolem 2100 odpočívadel se základním vybavením a 400 odpočívek s čerpací stanicí, prodejnou a motorestem. Obyčejné odpočívadlo je každých šest km a odpočívadlo s motorestem každých 30 km. Motorista by zpravidla neměl ujet více než 60 km, aby na kompletně vybavené velké odpočívadlo nenarazil.
V Rakousku v současné době připadá jedno odpočívadlo na každých 30 až 40 kilometrů dálnic a rychlostních silnic. Podle dlouhodobé koncepce vypracované nedávno státní společností pro výstavbu a údržbu dálnic Asfinag je cílem zvýšit hustotu odpočívadel tak, aby připadalo jedno na každých 20 kilometrů.