Rozdíl mezd mužů a žen v ČR se zmenšuje

Při porovnání mužské a ženské odměny za hodinu práce pobíraly ženy předloni 78,8 procenta platu mužů. V zemích Evropské unie průměrná hodinová mzda ženy tvořila 77,4 procenta mzdy mužů, a Česká republika se tak řadila k nadprůměru. Nejmenší rozdíl mezi ženskými a mužskými platy v Evropské unii byl ve Slovinsku, kde ženy za hodinu práce pobíraly 94,9 procenta mzdy mužů. Podobnou výši platů měly obě pohlaví i v Polsku, kde hodinová mzda ženy tvořila 92,7 procenta hodinového platu muže.

Naopak nejvyšší rozdíl v platech mužů a žen byl na Kypru, kde rozdíl činil téměř 30 procent.

Odborníci vysvětlují rozdíl mužských a ženských platů řadou faktorů, které ze statistických dat nejdou zjistit. "V médiích se často rozdíl mezi průměrnými platy mužů a žen považuje za míru diskriminace, což tak není a nemůže být," podotkl ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ Dalibor Holý.

Ženy a muži podle něj zastávají na trhu práce často jiná pracovní místa, což má podstatný vliv na průměr mezd. "Ženy mnohem méně obsazují vedoucí místa a nejlépe placené manažerské pozice. Nabízí se ale otázka, zda o tyto posty usilují stejně jako muži. Důvodem nedostatku žen ve vedení nemusí být jen nechuť zaměstnavatelů přijímat ženy, ale i samodiskriminace žen," upozornil Holý.

"Diskriminace mezi muži a ženami neexistuje. Zaměstnavatel najme toho, kdo mu přináší větší užitek. Žena často požaduje za práci nižší plat než muž, a zaměstnavatel proto logicky tuto mzdu vyplatí," vyjádřila se k problému analytička Next Finance Markéta Šichtařová.

Podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla by ke zvýšení průměrné mzdy žen pomohlo rozšíření možnosti pracovat na částečný úvazek. "V České republice takto pracuje 8,7 procenta žen, zatímco v jiných evropských zemích je to kolem třetiny," podotkl.

Stejný názor má i analytička Komerční banky Eva Zamrazilová: "Práce na částečný úvazek umožňuje ženám v řadě západoevropských zemí lépe skloubit kariéru a rodinu, což se odráží i ve výši jejich mezd. V sousedním Rakousku nebo Německu pracuje na částečný úvazek téměř polovina žen, v progresivním Nizozemsku 75 procent žen. Zaměstnavatelé v ČR bohužel nemají o pracovníky na zkrácený úvazek velký zájem."

Za rozdílem mezi platy stojí podle některých ekonomů i určitá forma diskriminace. "Rozdílnou výši mezd mužů a žen ovlivňuje zčásti statistická diskriminace. Zaměstnavatel při ní posuzuje jednotlivé uchazeče podle skupiny, do které patří. Pokud se konkrétní člověk liší od průměru skupiny, může být chováním firmy diskriminován," vysvětlila Dagmar Brožová z Vysoké školy ekonomické.

Vlivem tohoto typu diskriminace mají firmy odlišné představy o přínosu mužů a žen. "Od ženy firma očekává nižší přínos, protože pečuje o děti a domácnost a nemůže zůstávat přes čas," podotkla Brožová. Dodala, že tato forma diskriminace bude přetrvávat tak dlouhou, dokud se nezmění zkušenosti firem a jejich následné očekávání ohledně pracovního výkonu žen.