Společnost Rosněfť získala další majetek zkrachovalého Jukosu

10.05.2007 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Moskva 10. května (ČTK) - Ruská ropná společnost Rosněfť, v níž má hlavní slovo Kreml, získala další majetek zkrachovalého Jukosu. Rosněfť se dnes stala vítězem soutěže na majetek v oblasti Samary, jehož součástí jsou například tři rafinerie s celkovou zpracovatelskou kapacitou 400.000 barelů ropy denně. Rosněfť zaplatí 165,53 miliardy rublů, v přepočtu téměř 134 miliard Kč.

Vyvolávací cena souboru aktiv, která byla v této fázi na prodej, činila 154,1 miliardy rublů. Rosněfť měla pouze jednoho soupeře, kterým byla málo známá společnost Versar. O ní nikdo nic nevěděl do doby, než se zúčastnila jedné z předchozích aukcí na majetek Jukosu.

Výsledek aukce není překvapivý a podle agentury Reuters bylo předem jasné, kdo zvítězí. Stejný scénář měly také předchozí aukce majetku kdysi největší ropné společnosti v Rusku.

Vedle tří rafinerií Rosněfť získá i těžební firmu Samaraněftěgaz, která produkuje asi 200.000 barelů ropy denně. Tak jako v předchozích aukcích, ani dnes se Rosněfť soutěže neúčastnila přímo. Nabídku podala její součást Neft-Aktiv.

Minulý týden se rovněž konala aukce části majetku Jukosu a vítězem byla rovněž Neft-Aktiv. Díky tomu Rosněfť předstihla svého domácího rivala Lukoil a stala se největší ropnou společností v Rusku. Kreml má tudíž nyní kontrolu nad více než 40 procenty těžby ropy v celé zemi.

Rosněfť bývala relativně volným seskupením menších ropných společností, ale série akvizic z poslední doby její strukturu rychle mění. Rosněfť na konci dubna uvedla, že má největší zásoby ropy na světě, takže po převzetí majetku z posledních aukcí se její situace ještě zlepší.

Z hlediska celkových hydrokarbonátových rezerv patřilo doposud prvenství americké skupině Exxon Mobil. Převzetím dalších součástí Jukosu by ale již měla být z tohoto pohledu první Rosněfť.

Jukos byl považován za jednu z nejlépe řízených a nejtransparentnějších ropných společností v Rusku, kterou měli v oblibě i zahraniční investoři. Podnik ale vyhlásil bankrot, protože úřady po něm požadovaly stále větší částky údajných daňových nedoplatků. Ty se v přepočtu vyšplhaly na více než 600 miliard Kč.

Pozorovatelé tvrdí, že za pádem Jukosu stojí Kreml, kterému se nelíbila politická angažovat tehdejšího ředitele firmy Michaila Chodorkovského. Ten byl obviněn ze zpronevěry a daňových úniků a odpykává si osmiletý trest ve vězení. Kreml si takto chtěl údajně posílit vliv na těžbu ropy. Vláda však tuto interpretaci vždy odmítala.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK