Všeobecná očekávání o rozšíření zóny, kde se platí evropskou společnou měnou, na 15 členských států EU podporuje i poslední hospodářská prognóza, kterou v pondělí vydala Evropská komise. Inflace na Maltě by letos měla činit 1,4 procenta a na Kypru 1,3 procenta, což bohatě postačuje pro splnění takzvaného inflačního kritéria.
Problémy však obě země nemají ani s deficitem veřejných financí, který letos dosáhne 1,4 procenta HDP na Kypru a 1,6 procenta HDP na Maltě. Tříprocentní hranici tak ani jedna ze zemí nepřekračuje, na rozdíl od toho co komise pro letošek odhaduje například pro ČR.
Jediným čím se obě země vymykají je celkový státní dluh, který v obou případech výrazně překračuje 60 procent, což je nad hranicí, kterou EU připouští. Toto kritérium však přijetí evropské společné měny neodvrátí, protože je považováno jen za doplňkové a již v minulosti euro přijali země, které jsou zadluženy ještě daleko více. Dluh Malty a Kypru navíc postupně klesá.
Dobrou zprávu pro Malťany a Kypřany ohlásí příští středu eurokomisař Joaquín Almunia. Nebude to však ten den jediné rozhodnutí. Očekává se, že rovněž oznámí uzavření procedury pro překročení povoleného schodku veřejných financí v Německu, Řecku a právě na Maltě. Všem zemím se během procedury podařilo hospodaření státu výrazně vylepšit, což opět není případ Česka, které ještě v rámci procedury čeká řada problémů. Zejména proto, že letos má schodek veřejných financí dosáhnout čtyř procent HDP.
S rozšířením eurozóny tak z mapy Evropské unie zmizí další dvě národní měny, tentokrát maltská lira a kyperská libra.