Prana za zbylou část majetku kdysi největší ropné společnosti v Rusku zaplatí 100,09 miliardy rublů (asi 81 miliard Kč). Vyvolávací cena přitom činila 22,07 miliardy rublů. To je zcela v protikladu k předchozím dražbám, v nichž vítězil Rosněfť. Ten většinou nabízený majetek získal o pár procent dráž, než činila vyvolávací cena.
Na rozdíl od předchozích aukcí, kde bylo rozhodnuto po pár minutách, v dnešní aukci se protistrany o majetek přely skoro tři hodiny. Organizátoři aukce třikrát vyhlásili přestávku a rozhodující úder dražebního kladívka padl až po 707 vzájemných protinabídkách.
Vyvolávací cena 22 miliard rublů byla podle pozorovatelů cenou rozumnou, a nikdo tedy zatím nedokáže říci, co vedlo Pranu k tomu, že nabídla čtyřnásobně vyšší cenu, než se od ní požadovalo. Vítězství Prany je zcela nečekané, v každém případě ale znamená poslední tečku za rozprodej majetku, který měl nějakou hodnotu.
Jukos byl považován za jednu z nejlépe řízených a nejtransparentnějších ropných společností v Rusku, kterou měli v oblibě i zahraniční investoři. Podnik ale vyhlásil bankrot, protože úřady po něm požadovaly stále větší částky údajných daňových nedoplatků. Ty se v přepočtu vyšplhaly na více než 600 miliard Kč.
Rozklad Jukosu začal v roce 2003, kdy úřady začaly vznášet požadavky na údajné daňové nedoplatky.
Pozorovatelé tvrdí, že za pádem Jukosu stojí Kreml, kterému se nelíbila politická angažovat tehdejšího ředitele firmy Michaila Chodorkovského. Ten byl obviněn ze zpronevěry a daňových úniků a odpykává si osmiletý trest ve vězení. Kreml si takto chtěl údajně posílit vliv na těžbu ropy. Vláda však tuto interpretaci vždy odmítala.