Liberalizace poštovních služeb by mohla být posunuta o tři roky

Všechny tři země navíc v současnosti stupňují tlaky na odložení liberalizace a údajně se jim daří nacházet oporu především u poslanců. To je zásadní vzhledem k tomu, že parlamentní výbor pro dopravu a turistiku bude o liberalizaci poštovních služeb zanedlouho hlasovat.

Rozhodování čeká i členské státy. Pošty se dostanou na program jednání ministrů dopravy a telekomunikací 7. a 8. června. Francouzi, Belgičané a Lucemburčané přitom mohou na jednání čekat podporu ještě od Řeků, Maďarů, Italů, Poláků, Španělů, Malťanů a Slováků.

Odložení liberalizace je tak stále pravděpodobnější a naznačují to i slova německého europoslance Markuse Ferbera, který předkládá zprávu o liberalizaci poštovních služeb do parlamentního výboru. "Návrh Evropské komise byl brán vážně a byl v podstatě jedinou možností, jak s otevřením trhu pohnout. Ale zprávy z Rady EU a z parlamentu naznačují, že ho podporuje jen menšina," uvedl. Sám je navíc přesvědčen, že odpůrci liberalizace svůj odpor k návrhu EK rozhodně nezmírní.

Jde přitom o věc, která se v Evropské unii řeší už takřka 20 let. V roce 1988 komise zveřejnila první "bílou" knihu o poštovních službách v evropském společenství. Do roku 1997 však nebyla schopna připravit žádnou legislativu, která by vedla k většímu otevření poštovního trhu. Až právě v roce 1997 státní pošty ztratily monopol na zásilky s větší hmotností než 350 gramů. Další směrnice z roku 2002 začala platit až v roce 2006, kdy pošty ztratily monopol na zásilky s větší hmotností než 50 gramů.

Na úplnou liberalizaci trhu se musí připravit i Česká pošta, která se má v příštím roce změnit ze státního podniku na akciovou společnost. Nyní má podnik stále monopol na doručování psaní do 50 gramů. Za to musí poskytovat služby za stejných podmínek na celém území republiky.