Reformu veřejných financí projedná vláda ve středu

Reforma by měla v následujících letech státnímu rozpočtu ušetřit desítky miliard korun. V příštím roce má rozpočtový schodek podle plánu vlády činit 76 miliard korun. Letošní deficit přitom má být o 50 miliard vyšší. V roce 2009 by měl deficit činit 72 miliard korun a o rok později by se měl dostat pod 70 miliard.

Vláda chce opatřeními snížit v roce 2010 deficit veřejných financí až na 2,3 procenta, přičemž již příští rok by měl být tři procenta HDP. Letos by měl vzrůst ke čtyřem procentům. Pro přijetí eura, s kterým parametry reformy počítají v roce 2012, je nezbytné dodržet tříprocentní deficit.

Zda se tyto plány naplní, však bude záležet na poslancích, kteří budou o reformě hlasovat v prvním čtení na červnové schůzi reformy. Další projednání reforem vláda plánuje na mimořádné zasedání sněmovny v létě tak, aby zákony mohly začít platit od počátku příštího roku.

Základní změnou v daňových zákonech by mělo být zavedení jednotné daně z příjmu ve výši 15 procent. Daň by ovšem měla být počítána z takzvané superhrubé mzdy, která zahrnuje i sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem i zaměstnavatelem. Podle vlády by na reformách měli vydělat všichni lidé bez ohledu na výši příjmu, zvýší se totiž i slevy na dani a odečitatelné položky.

Zároveň by se měla zvýšit snížená sazba DPH z pěti na devět procent a poklesu daňové zátěže podniků na 19 procent do roku 2010. Tento krok by měl být ovšem také doprovázen úpravou daňově odečitatelných položek například u stravenek nebo režijních nákladů. Proti tomu se například bouří železničářské odbory.

Změny by měly zjednodušit podnikatelské prostředí a snížit daňové zatížení drobných podnikatelů. Zrušen by totiž měl být minimální základ daně, který v ČR funguje od roku 2004. Vláda chce také zrušit registrační pokladny, které by měli podnikatelé začít používat od ledna 2008.

Reforma se dotkne dále majetkových daní. Od příštího roku by již neměli lidé platit dědickou nebo darovací daň v dalších skupinách. Zrušena by měla být i daň z nemovitostí u zemědělských pozemků. Výpadek příjmů obcí by vláda měla následně nahradit změnou výpočtů daně z nemovitostí u obcí. Vládní návrhy dále počítají například se zrušením osvobození úrokových výnosů u hypotečních zástavních listů, prodloužením odpisů nebo zdaněním poplatků u loterijních společností. Ministerstvo financí chce rovněž danit úroky z úvěrů firem, a to od sedmi procent při současné výši úrokových sazeb ČNB.

U cenných papírů MF navrhuje rozdělení cenných papírů na skupiny tak, aby u akcií z veřejných trhů a podílových listů zůstalo zdanění stejné jako nyní. Investoři nyní prodej akcií a podílových listů zdaňují jen v případě, když je vlastní méně než šest měsíců. Ostatní neobchodované cenné papíry by pak měly být osvobozeny od daně až po pěti letech.

MF v reformních zákonech také navrhuje, aby firmy s obratem vyšším než deset milionů korun ročně a jejichž zdaňovacím obdobím je povinně ze zákona kalendářní měsíc, podávaly daňová přiznání v elektronické formě se zaručeným elektronickým podpisem. Dosud tak mohly činit dobrovolně.

Vládní sociální a daňovou reformu kritizují sociální demokraté. Podle nich si kromě vysokopříjmových skupin pohorší všichni. ČSSD považuje za zbytečné rychlé snižování daní a navrhuje pouze zmrazení některých sociálních dávek. Podle ní problém s veřejnými rozpočty fakticky neexistuje. Letos a v příštím roce by se strana soustředila na zmenšení schodku rozpočtu. Podle výsledku by pak v roce 2009 a 2010 přikročila k případnému snížení daní. DPH by socialisté nezvyšovali.

Reforma se nelíbí ani Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS). Podle předsedy ČMKOS a senátora za ČSSD Milana Štěcha zhorší připravované změny situaci lidí s nižšími a středními výdělky a budou znamenat výpadek příjmů rozpočtu. Navíc si odboráři stěžují, že s nimi nebyly vládní návrhy prodiskutovány.

Vláda zatím nemá jistotu, že sněmovna reformu schválí. Proti vládním návrhům se postavili někteří poslanci trojkoalice v čele s Vlastimilem Tlustým (ODS). Ten navrhl i vlastní změny v daňové oblasti, například snížení základní sazby DPH nebo snížení daně z příjmu na 12 procent.

Podle ministra financí Miroslava Kalouska ale Tlustého návrhy nejsou alternativou k vládním reformám. "Nejedná se o zjednodušení, ale spíše celý systém zkomplikuje," uvedl ve čtvrtek ministr s tím, že návrh například ruší limity na podání daňových přiznání. "Návrh Vlastimila Tlustého má představovat věcnou diskusi, ale jedná se o narychlo spíchnutý návrh, která znamená pouze vnitrostranický spor," dodal.

Tlustý chce snížit daně z příjmu lidí i firem z vládou navržených 15 na 12 procent, nepoužívat výpočet ze "superhrubé" mzdy a zrušit daňová zvýhodnění. Navrhuje rovněž snížení základní sazby daně z přidané hodnoty z 19 na 17 procent. Tlustý již několikrát uvedl, že pokud jeho daňový plán nezakomponuje vláda do své reformy, nebude pro ni hlasovat v Poslanecké sněmovně.

V rozhovoru pro Hospodářské noviny Kalousek uvedl, že Tlustého návrhy by vedly ke zhoršení situace rodin s dětmi kvůli rušení některých slev na děti. Dalším problémem návrhu je fakt, že chce nízkou daňovou sazbu, ale vůbec neřeší otázku rozpočtových výdajů. Vládní návrh nepočítá s nižší sazbou proto, že vláda není schopna více snížit výdaje, uvedl v rozhovoru Kalousek.