Uplynulý týden očima redakce

Za klesající nezaměstnanost politici nemohou

Míra nezaměstnanosti má již několik měsíců sestupnou tendenci. V uplynulém týdnu byly zveřejněny dubnové statistiky, které jsou ve srovnání s  březnem opět o nějakou tu desetinku příznivější. Míra evidované nezaměstnanosti se v měsíci dubnu snížila o dalších 0,5 % a dosáhla hranice 6,8 procent. V meziročním srovnání je nižší o 1,5 % a dubnový výsledek je nejnižší od července 2004, kdy se nezaměstnanost začala stanovovat podle nové metodiky. A jak se tento výsledek projevil na konkrétních číslech a počtu nezaměstnaných? K poslednímu dubnu evidovaly úřady práce celkem 402.932 osob, což je o 27.542 osob méně než ke konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je celkový počet uchazečů o zaměstnání nižší o 83.231.

Jakkoliv se tento výsledek zdá být pozitivní, v některých problematických okresech se situace výrazně nezměnila. Srovnáme-li celorepublikově počet uchazečů o práci (již zmíněných 403 tisíc) a počet volných míst (114 tis.), na jedno volné pracovní místo v současné době připadá v průměru 3,5 uchazeče. Co by za tato čísla daly některé okresy nacházející se především v severovýchodní části naší republiky, jako např. Jeseník (46,6), Karviná (20,0), Děčín (15,7) nebo Most (15,2). Právě tyto okresy dlouhodobě bojují s nezaměstnaností a jak se ukazuje, ne příliš úspěšně.

Přesto jsou celorepublikové údaje o nezaměstnanosti potěšující. A kdo za úspěchem stojí? Dá se očekávat, že největší zásluhy si budou připisovat politici. Zejména v rámci předvolebních kampaní zřejmě několikrát padne slovní spojení nezaměstnanost a úspěch. Ovšem spíše než poslanecká opatření a práce ministerských úředníků jsou na „na vině“ jiné faktory. Nejen dobře nastartovaná ekonomika, ale i počasí přispělo ke snížení tohoto ukazatele. Příznivé klimatické podmínky umožnily pracovat i v měsících, ve kterých každoročně dochází k určitému zvyšování počtu nezaměstnaných. Zejména stavebnictví v prvních měsících letošního roku táhne celou ekonomiku kupředu. Svou roli, a rozhodně ne nezanedbatelnou, hraje i aktivita zahraničních investorů, kteří stejně jako v loňském roce investují miliardy na výstavbu a provoz svých závodů. Není se co divit, česká pracovní síla má slušný potenciál a dobrý zvuk.

Počasí má prsty i v zahraničním obchodě

Další zajímavou statistikou, na které se výrazně podepsalo počasí, je i statistika zahraničního obchodu. Ten skončil v březnu s rekordním přebytkem 12,4 miliardy korun, což je o 3,3 miliardy více než před rokem a nejvyšší kladné březnové saldo v historii. K rekordním číslům dopomohlo teplé počasí, které umožnilo firmám výrazně zvýšit produkci a následně export svých výrobků. Dařilo se zejména oblasti strojů a dopravních prostředků, svou roli hrála i minerální paliva. Výsledky mohly být ještě výrazně lepší, nebýt zdražení cen ropy, ke kterému došlo začátkem letošního roku. Škoda, že česká vláda nemůže o počasí hlasovat. Pokud by příznivé klimatické podmínky prošly a byly schváleny oběma komorami parlamentu a následně podepsány prezidentem, vyspělé státy bychom doháněli podstatně snadněji. Historie však ukázala, že větru, dešti se nedá poručit.

Za kvalitnější dálnice připlatím, ale ...

Ministerstvo dopravy jako jednu z možností, jak navýšit příjmy rozpočtu, zvažuje zdražení dálničních známek pro osobní automobily. Minulý týden to uvedl ministr dopravy Aleš Řebíček s tím, že případné zdražení by bylo do deseti procent, tedy do stokoruny. Nemám, nic proti zdražení, zvláště pokud se navýšené prostředky použijí na výstavbu nových, nebo spíše rekonstrukci starých dálnic a rychlostních komunikací. Ten kdo častěji zavítá na nejvytíženější tuzemskou komunikaci, dálnici D1, by jistě oželel nějakou tu korunu, resp. stokorunu navíc, aby jízda po ní byla příjemnější a především plynulejší než doposud. A nemuselo by zůstat jen u deseti procent.

Já osobně bych připlatil i více, ale pod podmínkou, že případná výstavba a správa komunikací bude efektivnější než doposud. Ceny, za něž se v České republice silnice a dálnice staví, totiž budí nejen v očích české veřejnosti stále větší a oprávněné pochybnosti. Na předražování veřejných zakázek v ČR upozorňovala Evropská investiční banka, k pravidelným kritikům se řadí i britská poradenská společnost Mott Mac Donald (MMD), která v minulosti provedla několik srovnání nákladovosti staveb dálnic v ČR a jiných evropských zemích. Podle MMD se např. v Rakousku či Německu staví o polovinu levněji než u nás.

Ředitelství silnic a dálnic považuje náklady na výstavbu tuzemských komunikací za objektivní, jelikož do celkového rozpočtu výrazně promlouvá především komplikovaný terén nebo přísné ekologické normy. Můžeme tedy jen závidět ostatním evropským zemím, kde žádný z těchto problémů nemají. Tamní terén je naprosto nekomplikovaný, tj. zcela rovinatý a požadavky ekologů jsou velice mírné nebo normy nejsou zavedeny vůbec. Jak jinak si vysvětlit podstatně nižší náklady na výstavbu? Nebo že by v tom hrály roli neprůhledná výběrová řízení a průběh tendrů veřejných zakázek?