Investor chce ještě letos požádat o povolení hornické činnosti a příští rok zahájit otvírkové práce. "Těžba by měla trvat 12 let," řekl Pavel Fiala, ředitel surovinové divize Lasselsbergeru. Ročně se tam má těžit 2,2 milionu tun kaolinu pro papírenství, léčiva a skleněná vlákna.
Většina pozemků patří státním Lesům ČR. Těžba má skončit v roce 2020, rekultivace potrvají tři až pět let.
Podle posudků nebude mít rozšíření lomu vliv na obyvatele okolních sídel. "Nás hlavně zajímalo, zda se těžba neprojeví na hladině vody ve studních, ale žádné negativní dopady by mít neměla," řekla Marie Kováříková, starostka Mrtníku, jehož katastr zasáhne západní okraj lomu. Podle starosty Kaznějova Petra Sýkory patří mezi pozitiva pracovní místa a dobrá spolupráce s firmou. "Minusem je zásah do krajiny," dodal.
Dotčené obce mohou počítat s finančním příspěvkem. "Ložisko patří státu, my z něj platíme poplatky a ty jdou po přerozdělení zpátky obcím," uvedl Fiala. Například Trnová, do jejíhož katastru spadá jiný kaolinový lom téže firmy, ročně dostává 600.000 až 700.000 korun.
Lasselsberger těží kaolin na třech místech. Kromě Kaznějova a Horní Břízy také u Chlumčan. Všechna místa jsou na severu Plzeňska. Kaznějovský lom je viditelný z místní silnice i z turistické stezky. Svým způsobem jde o turistickou atrakci, vždyť je to největší dílo svého druhu v Evropě, dodala Kováříková.