Do Evropské unie za prací i za zábavou

Téma týdne: ČR součástí EU

Volný pohyb osob znamená odstranění jakýchkoliv právních nebo praktických překážek, které by někomu mohly bránit v přesunu do jiného členského státu, ať už za prací, podnikáním, studiem či třeba turistikou. Základem volného pohybu osob je volný pohyb pracovníků, neboť evropská integrace v rámci vytváření společného trhu začala právě touto skupinou. Co se týče cestování je nám celá EU již plně otevřena. Volný pohyb pracovníků znamená, že občané Evropské unie a jejich rodinní příslušníci mají stejný přístup na trh práce jakéhokoli členského státu jako vlastní občané tohoto státu, tedy bez jakýchkoli omezení, povolení nebo dalších podmínek, které vlastní občané plnit nemusí.

Přístup občanů ČR na trhy práce členských zemí EU však není prozatím všude stejný. Ve Smlouvě o přistoupení ČR k EU je totiž stanoveno přechodné období pro volný pohyb pracovních sil. U států, které se od 1.5.2004 rozhodly k regulaci přílivu pracovní síly z nových členských zemí, došlo k prvnímu přehodnocení tohoto stavu v termínu do 30.dubna 2006. Pokud původní členské státy prokáží nadále hrozící nebezpečí pro stabilitu svého pracovního trhu ze strany občanů nových členských zemí, mohou omezující opatření prodloužit ještě jednou, maximálně až do roku 2011. Po vstupu ČR do Unie žádný masivní zájem občanů ČR o práci v zahraničí nenastal, tak některé země stále trvají na co nejdelším omezení pohybu pracovníků. Úmysl využít této možnosti až do roku 2011 jednoznačně vyjadřují Německo a Rakousko.

Většina zemí EU nám svůj pracovní trh už otevřela…

1.května 2004 se Evropská unie rozšířila o 10 nových zemí: Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko, Kypr a Malta. Uvedené státy navzájem nezavedly omezující opatření a čeští občané v ostatních nových zemích EU mohou bez obtíží hledat práci a nechat se zaměstnat. Malou výjimkou je zde Malta, která také otevřela svůj pracovní trh, ale pro možnost evidence počtu zaměstnanců na svém území ponechává vydávání pracovních povolení, která jsou však vydávávána automaticky. Žádá o ně zaměstnavatel. Je proto nejprve třeba zkontaktovat na Maltě budoucího zaměstnavatele. Přístup na pracovní trh umožnily rovněž 3 státy původní EU - Irsko, Velká Británie a Švédsko. V těchto státech není třeba vyřizovat pracovní povolení. Pouze Velká Británie zavedla povinný režim registrace pracovníků z nových členských zemí, s nímž je spojen správní poplatek.

K dalšímu posunu došlo ke dni 1.května 2006 v několika zemích, kdy svůj pracovní trh uvolnily Finsko, Portugalsko, Řecko a Španělsko. Pro vybrané nedostatkové profese navíc částečně uvolnily přístup k zaměstnání i ve Francii a Belgii. Jen o několik měsíců později, tedy ke dni 27.7.2006 přestala uplatňovat omezení pohybu pracovních sil i Itálie. Zatím poslední zemí, kde může našinec pracovat bez omezení je Nizozemsko, a to k 1.5.2007. Na počátku letošního roku vstoupily do Unie dva nové státy - Bulharsko a Rumunsko. Tyto státy otevřely svůj pracovní trh pro občany České republiky otevřely.

Jinde je pracovní povolení stále třeba

V ostatních výše neuvedených členských zemích EU musí nadále občan ČR, který chce na jejich území pracovat, žádat o pracovní povolení. Týká se to Německa, Rakouska, Francie, Lucemburska, Belgie a Dánska. Podmínky nejsou ve všech zemích stejné a odlišný je zpravidla i přístup k různým profesím. Často je v těchto zemích zvýšená poptávka po určitých povoláních a tehdy je vyřízení pracovního povolení pouhou formalitou. Také platí, že při vyřizování pracovního povolení musejí mít občané ČR dle práva Společenství  přednost před občany z nečlenských zemí. K legálnímu výkonu zaměstnání ve výše zmíněných státech potřebují pracovní povolení, o které musejí zájemci o práci žádat na místním úřadu práce.

Režim vystavování pracovních povolení se v jednotlivých státech liší. V zemích, které uplatňují uvedené přechodné období platí pravidlo, že jestliže občan ČR je zaměstnán na území takové země a byl mu umožněn přístup na její pracovní trh prostřednictvím pracovního povolení na dobu alespoň jednoho roku, má již uvolněn přístup na daný pracovní trh. O zmíněnou výsadu občan přijde pouze tehdy, pokud trh práce této země dobrovolně opustí.

Členství v EU nám otevřelo hranice i pracovní trhy členských zemí, firmám umožnilo získat dotace a grandy. Na druhou stranu omezilo národní suverenitu či zvýšilo byrokracii. Pokud vás informace o výhodách a nevýhodách členství zaujaly, pak si nenechte tento týden ujít naši pravidelnou rubriku finančních tipů a triků!