Se souhlasem COREPERu se tak v podstatě červnové zasedání ministrů dopravy a telekomunikací, které bude o roamingu hlasovat, stává formalitou. Pokud se totiž na některém z bodů ještě před zasedáním ministrů dohodnou národní experti, je téměř nepravděpodobné, že by návrh členské státy EU nakonec neschválily.
Nyní tak v podstatě zbývá zodpovědět poslední otázku. A tou je postoj celého Evropského parlamentu. Ten bude o poplatcích za volání hlasovat 24. května na plenárním zasedání ve Štrasburku. Navzdory tomu, že vyjednavači z řad europoslanců již s návrhem nařízení souhlasili, neznamená to, že nutně musí souhlasit všichni europoslanci, i když se očekává, že regulace roamingu projde i v EP.
Pak již jen zbývá, aby se nařízení objevilo v oficiálním žurnálu EU a poté začne celé regulace platit, přestože se mobilní operátoři staví proti a ostře s ní nesouhlasí.
V prvním roce regulace cen se unie dohodla na vytvoření cenového stropu pro spotřebitele na 49 eurocentech (asi 14 korun) za minutu volání ze zahraničí a na 24 centech (zhruba sedm korun) za příchozí hovory. Stropy se týkají i velkoobchodních cen a jsou stanoveny na 30 centech (více než osm korun) za minutu hovoru. V současnosti stojí v průměru minuta hovoru v zahraničí asi euro, tedy 28 korun.
V dalších letech by se ceny měly dále snižovat. Ve druhém roce by měly klesnout až na 46 centů za minutu (necelých 13 korun) u hovoru ze zahraničí a na 22 centů (zhruba šest korun) u přijatých hovorů. Ve třetím roce by měl hovor ze zahraničí stát 43 centů (12 korun) za minutu a přijatý hovor 19 centů (více než pět korun) za minutu.