Analýza: Pražská burza podporuje ekonomiku a ziskovost firem

Pokud burza zdvojnásobí objem obchodování, tak může růst hrubého domácího produktu poskočit až o půl procenta, uvedl jeden z autorů studie Roman Binter z London School of Economics and Political Science. Pražská burza zdvojnásobila obchody s akciemi mezi lety 2004 a 2005, kdy Česko zažívalo hlavní příliv zájmu investorů kvůli vstupu do EU. Loni obchody meziročně poklesly.

Náměstek ministra financí Milan Šimáček doplnil, že kapitálový trh je považován za motor ekonomiky a jeho úřad se chce připojit ke zlepšování podmínek a trh podporovat. Podle Evžena Kočendy z Národohospodářského ústavu AV ČR se tuzemský kapitálový trh doposud nevymanil z prokletí nestandardní kuponové privatizace z poloviny 90. let.

V roce 2005 odvedly firmy obchodované na pražské burze na daních z příjmů 29 miliard korun, což bylo 20,4 procenta všech vybraných daní z příjmů českých právnických osob. O dva roky dříve to bylo 14,6 miliardy korun, respektive 13,2 procenta. Vysoký podíl je nejen kvůli velikosti na burze působících společností, ale i snaze emitentů akcií vykazovat stále lepší výsledky před investory.

Burzovní podniky také odvádějí v průměru vyšší daň z příjmů právnických osob než firmy neburzovní. Největší rozdíl je přitom u podniků s více než 5000 zaměstnanci, kde průměrný odvod kótovaného podniku převyšoval 2,5 miliardy korun, zatímco neburzovního byl nižší než 1,5 miliardy korun, doplnil druhý autor Marek Moudrý z poradenské firmy PRK Tax Consulting.

V porovnání s ostatními evropskými státy má Česko nedostatek malých a středních podniků na trhu. V nejlepším burzovním obchodním systému se obchoduje jen 11 akcií. "Pokud by se BCPP podařilo rozšířit domácí kapitálový trh o tyto nové firmy, došlo by k výraznému navýšení kapitalizace a zejména objemu obchodování," mínili autoři.

Na pražskou burzu v posledních letech přišly pro kapitál tři podniky, což je v porovnání s většinou okolních států málo. Nejúspěšnější a těžko k dostižení v získávání nových akcií je Polsko. Ale i Maďarsko se zlepšuje, a to i díky státní dotaci na náklady spojené s veřejnou obchodovatelností akcií. Od roku 2005, kdy dotace fungují, přibyly na budapešťskou burzu čtyři firmy, z toho tři se státní podporou. Letos se očekávají další dvě státem podporované emise akcií, uvedl zástupce maďarského ministerstva hospodářství a dopravy Krisztián Lacza.

Na tuzemském kapitálovém trhu je umístěno necelých pět procent úspor domácností, což je mnohem méně než ve vyspělých zemích, řekl Šimáček. V Česku je podle Moudrého zhruba 2,4 milionu vlastníků cenných papírů, ale jen přibližně 30.000 až 50.000 aktivních investorů, což nabízí významný prostor pro růst.