Aktuálně.cz: V ČR se budou pěstovat geneticky upravené brambory

O povolení zkušebního pěstování GMO brambor usilovaly tři společnosti na Žďársku - Proagro Radešínská Svratka a zemědělská družstva v Novém Městě na Moravě a ve Velké Losenici. Dva žadatelé nakonec od žádosti ustoupili, povolení tak platí pouze pro jednu firmu. "Ministerstvo ale zatím s tím, že rozhodnutí nebylo doručeno, nesdělilo, která firma povolení obdržela," píše server.

Kladné rozhodnutí každým dnem očekává podnik Proagro. "Jsme na to připraveni, příští týden by se brambory měly sázet," řekl dnes ČTK prokurista společnosti Jaroslav Michal. GMO sadba bude dovezena ze zahraničí, asi z Německa. Podle Michala se v Německu GMO brambory budou zkušebně pěstovat na několika místech.

Michal uvedl, že obě družstva od zkušebního pěstování ustoupila proto, že se nacházejí v oblasti, v níž lze pěstovat pouze certifikovanou sadbu brambor. Nějaké pozemky mimo tuto oblast má jen Proagro.

Další vývoj kolem GMO brambor bude podle Michala záviset na tom, kdy bude povoleno jejich pěstování pro běžné použití. Předpokládá, že by k tomu mohlo dojít letos na podzim. "Pokud bude povolení vydáno, pěstovaly by se tyto brambory i v dalších dvou podnicích. Pokud ne, pokusy by pokračovaly asi jen u nás," uzavřel.

Geneticky upravené brambory neslouží k potravinářským účelům, ale k výrobě škrobu. Na rozdíl od klasických odrůd mají jinou kvalitu škrobu, která je výhodnější pro výrobce papíru či lepidel. Ve výrobě potravin se používat nebude, řekl již dříve Michal. "Tento škrob by vůbec nešel do potravinářství, musí se také odděleně vyrábět," podotkl.

Trojice agrárníků, kteří o povolení pěstovat GMO brambory původně požádali, provozuje škrobárnu v Hodíškově.

Pokud se nové odrůdě bude na polích Vysočiny dařit a pokud její pěstování pro komerční účely povolí Brusel, počítají farmáři na Vysočině s rozšířením ploch. Vede je k tomu zájem zpracovatelů. "Odbyt bychom měli zajištěn na deset let," uvedl Michal.

Polní pokusy s pěstování GMO brambor se už uskutečnily ve Švédsku, Německu a Nizozemí.

V Česku se pro komerční účely loni druhým rokem pěstovala geneticky modifikovaná kukuřice - sloužila hlavně jako krmivo pro zvířata. Její plochy meziročně stouply téměř pětinásobně na 1290 hektarů. Farmáři musejí dodržovat určitá pravidla. Proti pěstování geneticky upravených plodin v tuzemsku se staví ekologická organizace Greenpeace. Podle ní by velkoplošné pěstování mohlo mít dalekosáhlé důsledky nejen pro biologickou rozmanitost, ale i pro zemědělství, jemuž bude hrozit ztráta odbytišť.

GM plodiny se začaly pěstovat kvůli své zvýšené odolnosti vůči škůdcům a plevelu.