"Zákaz kouření se dotkne nejvíce hospod nižší cenové kategorie, především v menších městech a na vesnicích, tam bez toho kouření to možná povede až k nějakým likvidacím," řekla Seifertová.
Právě tyto podniky žijí především ze stálé klientely, tzv. štamgastů, kteří se u stolu scházejí každý večer po "šichtě" a jsou podle Seifertové z 90 procent kuřáci. "To jsou místní dělníci nebo zemědělci a ti jsou zvyklí na to, že k tomu pivu nebo k tomu rumu, co tam konzumují, patří cigareta," zdůvodnila Seifertová. "Bez toho ti lidé do té hospody chodit nebudou," dodala.
Malé provozny by údajně měly problémy i s případným oddělením kuřáků a nekuřáků. Nemají totiž často dostatek prostoru, takže by skončily jako zcela nekuřácké. V lepším případě by prý kuřáci byli odsunuti do nějakých podřadných místností. "My jsme diskutovali s majiteli malých penzionků a malých restaurací a ti z toho mají vážné obavy," řekla Seifertová.
Naopak zákaz kouření by se neměl nijak projevit na tržbách luxusních restaurací, zejména v Praze, kde nejsou závislé na úzkém okruhu stálých hostů. Většinou jde také o větší podniky, pro které není problém vyčlenit prostor pro nekuřáky. Spornější už je podle Seifertové otázka kaváren, ke kterým cigaretový dým neodmyslitelně patří. "U kaváren to zcela bez dopadů asi taky nebude, protože těch kuřáků ubývá poměrně pomalu," řekla.
Zatímco odborníci z VŠCRHL rozlišují ekonomické dopady zákazu kouření podle jednotlivých druhů restaurací, lékaři, kteří podepsali petici Stop kouření, mají jasno. Podle nich zákaz zvýší návštěvnost všech restaurací a barů, neboť se jim přestanou vyhýbat nekuřáci, kterých je ve společnosti většina.
Někteří restauratéři a hospodští jim dávají za pravdu, takže každým rokem nekuřáckých podniků přibývá. Jiné alespoň omezují kouření v čase oběda nebo vykazují kuřáky do vyhrazených místností. Dobrovolně tak následují své kolegy ze zahraničí, kde zákaz kouření již platí. Povinně nekuřácké restaurace mají například v Irsku, Itálii nebo ve Skotsku.