Během uplynulých šesti měsíců proti evropské registraci hořických trubiček neměl nikdo námitky, oficiální udělení známky během následujících dvou až třech měsíců je tedy pouze formalitou.
Systém označování tradičních výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. Od té doby do evropského seznamu přibylo sedm výrobků z Česka.
První tři registrace ČR získala už ve chvíli, kdy do Evropské unie vstoupila. Zápis budějovického piva, budějovického měšťanského varu a českobudějovického piva si totiž Češi jako jediní z nováčků vymínili už v přístupové smlouvě k EU. Během uplynulých měsíců pak registrační proceduru úspěšně dokončily další tři české výrobky - štramberské uši, pohořelický kapr a žatecký chmel.
Během letošního roku EK rozhodne také o tom, zda ochrannou známku udělí mariánskolázeňským oplatkám, pardubickému perníku, nošovickému kysanému zelí nebo třeba třeboňskému kaprovi.
„Elektrická mobilita je budoucnost, o tom není pochyb. Každý, kdo tvrdí opak, poškozuje náš průmysl.“ A proto přijdou plošné evropské dotace
Našli jsme deset absolutně neznámých automobilů současnosti. Dokážete uhodnout alespoň polovinu?
Dvě i čtyři doby, tři a čtyři válce: Saab 96 se stal vozem pro individualisty, a to i v Československu
Elektromobil jako ojetinu nikdo nechce. Velký český autobazar skončil s jejich nákupem i prodejem
Youtubeři zkoušeli, jestli nastartují Tatru 138 odstavenou osmnáct let. Výsledek nikoho nepřekvapí
