Nejen daně, ale i pojistné poníží příjmy

V praxi se běžně pod pojem pojistné na sociální pojištění zahrnuje pojistné na sociální zabezpečení, které v sobě zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a na nemocenské  pojištění,  a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Problematiku těchto odvodů řeší zákon 589/1992 Sb. v platném znění.

Zaměstnanci a zaměstnavatelé

Každý zaměstnanec, který má uzavřen se zaměstnavatelem pracovní poměr odvádí ze své mzdy nejen daň, ale také pojistné na sociální pojištění. Výjimkou je dohoda o provedení práce, ze které se pojištění neodvádí. Vyměřovacím základem zaměstnance pro odvod pojistného je úhrn všech jeho příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob,  které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Odvod pojistného na sociální pojištění tvoří  8 % z vyměřovacího základu. Vybrané pojistné je rozděleno následovně:

• 1,1 % - na pojistné na nemocenské pojištění, 
• 6,5 % - pojistné na důchodové pojištění a
• 0,4 % - příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Zaměstnanec tedy z hrubé mzdy odvede zálohu na daň, zdravotní pojištění (4 %) a sociální pojištění (8 %). To ale není vše, co se na sociální pojištění odvádí. Odvodům na sociální pojištění se nevyhne ani zaměstnavatel. Zaměstnavatel (organizace) odvádí také sociální pojištění a to ve výši 26 % z úhrnu vyměřovacích základů svých zaměstnanců, přičemž na

• pojistné na nemocenské pojištění  připadá 3,3 %,
• pojistné na důchodové pojištění připadá 21,5 % a
• na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti připadá 1,2 %.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

Poněkud jiná je situace u osob samostatně výdělečně činných.  OSVČ je povinna platit pojistné na důchodové pojištění (28 % z vyměřovacího základu) a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,6 % z vyměřovacího základu), pokud je účastna důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb. Naopak pojistné na nemocenské pojištění (4,4 % z vyměřovacího základu) jsou osoby samostatně výdělečně činné povinny platit pouze tehdy pokud se dobrovolně k tomuto pojištění přihlásí. Pozor! Pokud se k nemocenskému pojištění nepřihlásí, nebude jim vypláceno nemocenské ani peněžitá pomoc v mateřství.

OSVČ je  účastna důchodového pojištění pokud v kalendářním roce vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost, dále pak v případě, že vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti po odpočtu vynaložených výdajů dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky. (Rozhodná částka je rovna 2,4násobeku průměrné mzdy stanovené dle zvláštního předpisu - pro rok 2007 je rozhodná částka stanovena na 48 334 Kč.) Účastna důchodového pojištění je také osoba, která vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud se přihlásila k účasti na důchodovém pojištění.
 

Zatímco vyměřovací základ zaměstnance je dán výší jeho mzdy, OSVČ si roční vyměřovací základ pro odvod pojistného určuje sama. Nejnižší vyměřovací základ je od roku 2006 stanoven jako 50% příjmů po odpočtu výdajů dosažených ze samostatné výdělečné činnosti v daném kalendářním roce. Ovšem má to jeden háček. Odvádět pojistné musí OSVČ i v případě, že rozdíl příjmů a výdajů není kladný. Jsou totiž stanoveny minimální výše vyměřovacích základů a to v závislosti na tom, zda OSVČ vykonává hlavní nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činnosti. Minimálně činí vyměřovací základ OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost částku stanovenou jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného v roce 2007 pro výkon hlavní činnosti, tj. 5035,- Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti. Minimálně činí vyměřovací základ OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost částku stanovenou jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného v roce 2006 pro vedlejší činnost, tj. 1 884,- Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti. V obou případech se do počtu kalendářních měsíců nezahrnují měsíce, v nichž po celý měsíc měla OSVČ nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ nebo z něj pobírala peněžitou pomoc v mateřství, nebo vykonávala vojenskou službu.
Stejně tak je stanoven i maximální roční vyměřovací základ a to na 486.000 korun.

Tabulka: Přehled záloh u OSVČ při hlavní a vedlejší činnosti

 * Přehled za rok 2006 podává OSVČ nejpozději do 30. dubna 2007.  V případě zpracování daňového přiznání daňovým poradcem se termín podání přehledu posunuje na 30. července 2007.

Zdroj: ČSSZ

Zaměstnanci a zaměstnavatelé mají přesně určenu výši odvodu podle výše mzdy. OSVČ mají stanoven minimální a maximální vyměřovací základ. V případě, že jsou povinny platit pojistné, musí ho platit alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud chtějí mohou si zvolit i vyšší vyměřovací základ a platit vyšší pojistné, což se jim v budoucnu projeví na výši důchodu.