Potvrdily se předpovědi, že zpomalení růstu ve Spojených státech se nepřelije do celé světové ekonomiky. Bylo by třeba jít roky dozadu, abychom našli stejně příznivou situaci jako dnes. I naše předpověď je v zásadě velmi příznivá, uvádí v materiálu hlavní ekonom OECD Jean-Philippe Cotis.
OECD předpokládá, že po loňských 3,2 procenta vzroste letos i v příštím roce hrubý domácí produkt jejích členských zemí vždy o 2,7 procenta. V USA by to po loňských 3,3 procenta mělo být letos 2,1 a v příštím roce 2,5 procenta, v zóně eura 2,7 respektive 2,3 procenta (loni 2,8).
Inflace by se celkově v OECD měla dál mírně snižovat - z loňských 2,2 procenta na 2,1 letos a na rovná dvě procenta v příštím roce. Příznivý vývoj předpokládá OECD i pokud jde o nezaměstnanost, která by se z loňských 5,9 procenta měla snížit letos na 5,6 a v roce 2008 na 5,5 procenta. Mělo by to být hlavně díky zóně eura, ve Spojených státech lze v příštím roce čekat mírné zvýšení. Absolutní čísla ovšem hovoří ve prospěch USA, kde letos OECD očekává nezaměstnanost 4,6 a v příštím roce 4,8 procenta, zatímco v eurozóně je to 7,1 a 6,7 procenta.
OECD dále předpovídá pro letošní rok snížení tempa růstu světového obchodu na 7,5 procenta z loňských 9,6 procenta, v příštím roce by se tempo mělo opět zvýšit, a to na 8,3 procenta.
Krátkodobé úrokové sazby, které byly loni v USA 5,2 procenta, by se tam letos měly zvýšit na 5,3 a roce 2008 klesnout na pět procent. V eurozóně lze po loňských 3,1 čekat letos 4,1 a v příštím roce 4,3 procenta.
Přes celkově příznivé předpovědi OECD v materiálu upozorňuje, že opětné vyvažování světové ekonomiky není bez rizik. Poukazuje například na to, že zahraniční schodek USA se nezmenšil, že v Číně a Japonsku se dál hromadí obchodní přebytky, že se objevuje nerovnováha na finančních trzích a na trzích s nemovitostmi nebo že ceny akcií jsou stále vysoké.
"Choulostivá" je podle OECD diagnóza Spojených států, kde poslední vývoj naznačuje, že oživení bude slabší, než se čekalo. V kontinentální Evropě a ve Velké Británii je nejisté, jaký bude tlak poptávky na výrobní aparát, což by mělo centrální banky vést spíš k rigoróznosti.
Pokud jde o rozpočtovou politiku, konstatuje OECD snižování schodků v posledních dvou nebo třech letech, ale uvádí, že jde o důsledek spíš cyklického zvýšení příjmů než soudržné politiky v oblasti výdajů. Energické snížení strukturálních deficitů je podle OECD nanejvýš žádoucí, ale dost nepravděpodobné. Je ale nutné přinejmenším zachovat dosažený pokrok. Ti, kteří rozhodují, mají za povinnost nemrhat tím, co se teď akumuluje. Pro budoucnost by pro ně mělo být kategorickým imperativem zůstat pevní v oblasti výdajů a dát si na čas, než začnou uvažovat o novém snížení daní.
OECD také zdůrazňuje význam úspěšného dokončení jednání v rámci Světové obchodní organizace, protože zastavení integrace světové ekonomiky by podle ní mělo nedozírné důsledky.