Tempo růstu českého hrubého domácího produktu se podle OECD z loňských 6,1 procenta sníží letos na 5,5 procenta a v příštím roce na 5,0 procenta. Za důvod označuje snížení tempa růstu spotřeby a předpokládané snížení vývozu ve srovnání s rokem 2006. Hlavním motorem růstu zůstává průmyslová výroba; OECD si všímá hlavně silného zvýšení výroby automobilů v roce 2006. Rychlý růst podporuje zaměstnanost, příjmy a spotřebu domácností. Zvýšená poptávka má za následek růst inflace.
OECD předpokládá, že nezaměstnanost, která loni dosahovala 7,2 procenta, klesne letos na 6,5 a v příštím roce na 6,1 procenta. Tempo růstu spotřebitelských cen by se letos mělo proti loňsku o desetinu procenta snížit (na 2,5 procenta), ale v příštím roce by mělo vzrůst o 3,4 procenta.
Schodek běžného účtu se podle OECD z loňských 4,2 procenta HDP sníží letos na 2,9 a v příštím roce na 2,5 procenta HDP. Schodek veřejných financí by se po loňském deficitu 2,9 procenta HDP měl zvýšit na 3,7 procenta HDP a v příštím roce by to mohlo být 3,5 procenta HDP.
Za hlavní riziko pro další vývoj české ekonomiky považuje OECD nedostatek pokroku ve strukturálních reformách. Vyhlídky přitom ovlivňuje fakt, že v zemi není jasná parlamentní většina. Konkrétní pokrok v oblasti penzí a zdravotnictví je stále nanejvýš omezený a je také nutno napravit některé nedostatky pokud jde o rozpočtové procedury, uvádí OECD. Konstatuje také, že nynější postoj úřadů k přijetí eura - cíl dosáhnout toho v roce 2010 byl opuštěn a nový nebyl stanoven - vytváří jen omezený tlak ve prospěch rozpočtového ozdravení.