V Česku roste počet plátců DPH, nyní jich je 472.000

Stát inkasoval na DPH od ledna do konce dubna na dani z přidané hodnoty 61,9 miliardy korun, což znamenalo v meziročním srovnání růst o 5,6 miliardy korun. Za celý loňský rok stát na DPH vybral téměř 154 miliard.

Dani z přidané hodnoty podléhá naprostá většina zboží. Základní sazba daně je v ČR stanovena na 19 procent a snížená sazba je pět procent. Vláda ovšem schválila v rámci stabilizace veřejných rozpočtů zvýšení snížené sazby na devět procent. Pokud návrh projde parlamentem, měla by tato sazba platit od příštího roku.

Do snížené sazby jsou zařazeny například potraviny, léky, tiskoviny, hromadná pravidelná osobní doprava, pohřební služby, vodné a stočné, kulturní činnosti, ubytovací služby, stavební práce pro účely bydlení i pro sociální výstavbu a dodávky tepla.

Plátcem DPH se stává firma nebo podnikatel povinně ve chvíli, kdy jejich roční obrat překonal milion korun. Daň se platí měsíčně nebo čtvrtletně v závislosti na výši obratu. Měsíční daňovou povinnost mají firmy s obratem vyšším než deset milionů korun. Podle statistik MF je počet měsíčních plátců DPH stabilizovaný a pohybuje se již poslední rok kolem 100.000.

Podnikatelé a firmy s obratem nižším než milion korun se mohou registrovat jako plátci DPH dobrovolně.

Registrace firmy nebo podnikatele jako plátce DPH, pokud nemá takovou povinnost ze zákona, může být podle Petra Tomana z poradenské společnosti KPMG klíčová pro konečnou cenu dodávaného zboží nebo služeb. "Obecně lze konstatovat, že dobrovolná registrace je vhodná zejména v případech, kdy hlavními odběrateli jsou další plátci DPH, neboť v tomto případě si odběratelé mohou DPH z celého plnění nárokovat zpět," uvedl.

Registrace k DPH bývá také vhodná v případech, kdy podnikatel uskutečňuje projekt s dlouhodobou návratností, neboť registrace umožňuje vrácení DPH z investice.

Naopak v případě, kdy jsou hlavními odběrateli osoby, které nejsou plátci DPH, nebo mají mají omezený nárok na odpočet DPH (například finanční instituce), je naopak výhodné se k DPH neregistrovat. "V takovém případě pak není marže této osoby zatížena DPH, což snižuje konečnou cenu pro odběratele," dodal Toman.

Plátci neodvádějí státu daň zpravidla v plné výši, sdělila ČTK Radka Mašková ze společnosti Deloitte Czech Republic. "Ve svém daňovém přiznání plátce totiž od daně, kterou na svá plnění uplatnil a naúčtoval svým zákazníkům, odečte daň, která mu byla naúčtována jeho dodavateli. Teprve rozdíl mezi daní na vstupu a daní na výstupu v konkrétním zdaňovacím období buď odvede finančnímu úřadu, nebo od finančního úřadu získá zpět podle, toho zda je rozdíl kladný nebo záporný," vysvětlila.

Celkově podle Maškové systém DPH jako celek v rámci celé EU funguje relativně hladce a bez nadměrných obchodně-administrativních překážek.

Podle údajů ministerstva financí jsou rizikovým zbožím pro daňové úniky stejně jako v celé EU mobilní telefony, počítačové součástky nebo kovový i nekovový odpad. "Komodity se však postupem času mění," uvedlo na dotaz MF.

Kromě podvodů v rámci EU eviduje MF často daňové úniky v oblasti poskytování reklamních či marketingových služeb. Konkrétně jde například o nadhodnocování poskytnutých služeb, kde jde o daňový únik na přímých daních i DPH.

MF se rovněž stále setkává s případy neoprávněného uplatnění odpočtů daně, kdy zboží nebo služby byly využity pro soukromou spotřebu, nebo byl uplatněn odpočet na základě daňového dokladu od neplátce daně. "Rovněž jsou známy případy snižování příjmů například krácením deklarovaného DPH na výstupu či neoprávněným použitím nižší sazby," informoval úřad.

Ministerstvo ovšem neeviduje všechny případy krácení daní, ale pouze vybrané kauzy organizovaných daňových úniků a mezinárodní výměnu informací v oblasti DPH.