Cena uranu se v lednu 2001 snížila na 7,10 USD za libru (asi 0,45 kg) a do loňského podzimu vzrostla na 72 dolarů. Za více než pět let se tedy zvýšila desetinásobně, respektive o 1000 procent. Od listopadu se růst cen ještě zrychlil a jedna libra nyní stojí až 125 dolarů.
K výrobě paliva, které se využívá v jaderných elektrárnách, je nyní z celosvětového pohledu zapotřebí asi 78.000 tun uranu ročně. Z primárních zdrojů, což je těžba, se ale loni získalo jen kolem 47.000 tun. To představuje asi 60 procent poptávky. Zbytek bylo nutné krýt sekundárními zdroji. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) odhaduje, že do roku 2025 se poptávka může vyšplhat až na 100.000 tun uranu ročně.
Uran ze sekundárních zdrojů pochází částečně ze zásob, které mají vlády a některé zpracovatelské závody a elektrárny, a částečně z vyřazených jaderných hlavic z dob studené války. Tyto zásoby ale rychle klesají, což je i hlavní důvod nynějšího růstu cen.
Do cenového vývoje proto v budoucnu může zasáhnout Rusko, které v roce 1993 uzavřelo smlouvu se Spojenými státy, na jejímž základě se na trh dostává uran z vyřazených sovětských hlavic. Jde o vysoce obohacený uran, který se dekompozicí zpracovává na nízko obohacený, vhodný k výrobě paliva pro elektrárny. Platnost smlouvy skončí v roce 2013.
"Rusko už ale naznačilo, že po roce 2013 si bude tento uran nechávat pro vlastní potřebu," uvedla kanadská společnost Denison Mines, která se zabývá těžbou uranových rud. Nezbývá tedy, než výrazně zvýšit těžbu, což nebude jednoduché. Od plánů na otevření dolu až po faktické spuštění těžby totiž mnohdy uplyne i deset let.
Jako problém se nyní ukazuje zpoždění prací na rozvoji obřího projektu Cigar Lake, který patří kanadské společnosti Cameco. Ta zahájila práce na projektu v lednu 2005, ale loni v říjnu musela práci přerušit kvůli sesuvu půdy, který na projektu způsobil rozsáhlé záplavy. Cameco tvrdí, že těžbu v Cigar Lake zahájí podle plánu v roce 2010 a do roku 2012 přejde na plný výkon.
Projekt Cigar Lake by měl firmě pomoci zvýšit těžbu uranu asi o třetinu a výrazně přispět ke zvýšení celosvětové produkce. Kanada by se tak měla za pár let na celosvětové těžbě podílet téměř z jedné poloviny. "Vzhledem k očekávanému prudkému růstu poptávky po uranu se může stát, že ani vyšší těžba nebude na krytí poptávky stačit," podotýká ale Denison.
Ve světě je teď v provozu 436 reaktorů, nejvíce v USA, Francii, Japonsku a Rusku. Dalších skoro 30 je ve výstavbě a v plánu je dalších asi 65 reaktorů. Výrazně zvýšit objem výroby energie z jaderných zdrojů se chystá hlavně Indie a Čína, takže do několika let může zahájit činnost dalších až 150 reaktorů.
Současné napětí na trhu ale částečně mírní zpráva MAAE. Ta uvádí, že přírodní zásoby uranu jsou více než dostatečné na to, aby stačily na pokrytí poptávky, a to i v případě, že výstavba jaderných elektráren bude pokračovat rychlým tempem. Prokázané zásoby uranu vystačí na desítky let a odhaduje se, že sofistikovanější průzkum odhalí několikanásobně vyšší objem zásob, než o kterých se ví dnes.
Slibně vypadá podle expertů i technologie transmutace vyhořelého paliva, která by mohla nynější problémy z velké části vyřešit. Zásoby uranu k výrobě paliva pro elektrárny by pak mohly vystačit i na tisíce let.