Právě hospodaření s vodou se budou zabývat Ekologické veletrhy, které v úterý začínají na výstavišti v Brně. Přihlásilo se už 330 firem z oboru.
Mytí, vaření, umývání nádobí či zavlažování - pro každého člověka je to denně v průměru sto litrů vody. Podobně je to i v Polsku či na Slovensku, v západní Evropě je ale spotřeba vyšší. "Říkáme, že už to víc klesnout nemůže, pak už by se Češi před ostatními počítali za národ, který se nemyje," řekla s nadsázkou ředitelka.
Postkomunistické země se podle ní naučily právě kvůli razantnímu zvýšení tehdy dotovaných cen šetřit. Ředitelka ale také přiznala, že jsou v Česku rozšířené studny, které se do statistik nezapočítávají. Výroba pitné vody se tak oproti roku 1989 snížila zhruba na půlku. "Kapacitu tak nyní nevyužíváme plně, proto se nemůže stát, že by došlo k nedostatku vody," ujistila Melounová.
I přes úspory mají Češi stále co dohánět. Ročně přijde nazmar zhruba pětina pitné vody. Unikne cestou ke spotřebitelům ve vodovodním potrubí. Ještě před 20 lety to bylo asi 30 procent. Staré sítě se od revoluce postupně opravují a ztráty někde klesly už na 13 procent. Stará síť je stále ještě především ve velkých městech.
Navíc domácnosti pitnou vodu až příliš znečišťují. Proto je nyní v odpadní vodě třikrát víc tuku než před deseti lety. "Každý si musí uvědomit, že například vylité sádlo do dřezu nebo vysypané odpadky do záchodu musí projít čistírnou odpadních vod, odkud se dostává znovu do přírody," upozornil místopředseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací Miroslav Nováček.