Například desetimilionové Česko loni podle ČRo dostalo 246 milionů eur (zhruba sedm miliard korun), zatímco pětimilionové Slovensko podle kvalifikovaných odhadů něco mezi 300 a 400 miliony eur, tedy v přepočtu na hlavu dvakrát až třikrát víc. Podobně vypadá i srovnání Česka s Polskem.
Česko mělo z Bruselu získat za první tři roky členství po odečtení všech odvodů 855 milionů eur (24,3 miliardy korun). Podle dokumentů, které má ČRo k dispozici, ale nakonec dostalo 574 milionů eur (16,3 miliardy Kč), tedy zhruba o třetinu a v přepočtu skoro o osm miliard korun méně.
Údaje potvrzuje i Jan Gregor, který má na ministerstvu financí čerpání evropských peněz na starosti. "Česká republika se po vstupu do Evropské unie dlouhodobě trápila s rozjezdem čerpání, čili možná tento pomalejší rozjezd čerpání je příčinou toho, že jsme dosáhli menší rozpočtové pozice, než jsme předpokládali," uvedl.
Na každého Čecha připadlo z unijních fondů v letech 2004 až 2006 po odečtení odvodů necelých 58 eur. Na každého Slováka připadlo ve stejném období asi 154 eur. Gregor vysvětluje nepoměr vyšší životní úrovní v Česku. "Jsme bohatší než Polsko nebo Slovensko, tak zase odvádíme do rozpočtu Evropské unie víc," řekl.
Výpočty takzvané čisté pozice, tedy porovnání příjmů a odvodů do unijní pokladny, se mohou ještě upřesnit. I diplomaté ale uznávají, že Češi dostali v přepočtu výrazně méně, než jejich sousedé v Polsku nebo na Slovensku. V případě pobaltských republik je srovnání pro Čechy ještě několikanásobně horší. Z postkomunistických zemí, které do unie vstoupily v roce 2004, dostalo méně pouze Slovinsko.