Stopka: SOLUS přispívá k odpovědnému úvěrování

Solus je jedním z nejvýznamnějších úvěrových registrů v naší zemi. Můžete naším čtenářům ve stručnosti vysvětlit, co to vlastně úvěrový registr je a jaký je jeho přínos?
Sdružení SOLUS je výsledkem dlouhodobého úsilí a snahy jednotlivých společností nalézt řešení napomáhající prevenci růstu počtu neplatičů. V rámci sdružení jsou vytvářeny dva negativní klientské registry SOLUS, a to registr fyzických osob spotřebitelů a registr fyzických osob podnikatelů a právnických osob.  V obou registrech jsou negativní údaje o těch klientech, kteří neplní své smluvní závazky. Činnost sdružení SOLUS  tak přispívá k takzvanému odpovědnému úvěrování. Jedním z hlavních cílů sdružení SOLUS je také prevence kriminality, namířené proti oprávněným zájmům členských společností sdružení SOLUS. Již samotné obecné povědomí o existenci negativních klientských registrů SOLUS působí pozitivně a především preventivně na potenciální zákazníky, aby si před uzavřením smlouvy rozmysleli, jak se ve smluvním  vztahu zachovají. Přínos činnosti sdružení SOLUS je také v zájmu o “kultivaci trhu“, a to například prostřednictvím Etického kodexu sdruženi SOLUS či ve spolupráci s různými organizacemi na ochranu spotřebitelů či občanských poraden a nebo také v rámci odborného partnerství, jako tomu bylo např. v rámci soutěže Accenture Zlatá koruna 2007.

U nás v současnosti funguje několik úvěrových registrů. Hlavní rozdíl mezi Solusem a ostatními registry je v tom, že ten váš registr je negativní. Co přesně tento pojem znamená?
Vzhledem k tomu, že každý, kdo využije úvěrovou či obdobnou specifickou službu, se po podpisu smlouvy stává dlužníkem, který se zavázal splácet poskytnutou službu, je nutné zdůraznit, že negativní klientské registry SOLUS vedou pouze informace o dlužnících v prodlení, tedy negativní informace. Pro prvotní zařazení subjektu do jednoho z registrů musí být nutně splněna podmínka, že je subjekt v prodlení s úhradou svých závazků po stanovenou dobu. V okamžiku, kdy následně subjekt uhradí všechny své závazky po splatnosti, jsou údaje o subjektu uchovávány v registru ještě po dobu tří let, ale to jen za splnění podmínky, že subjekt údajů udělil svému věřiteli souhlas v potřebném rozsahu.

Jaké konkrétní údaje jsou o dlužníkovi v registru obsaženy a jak dlouho je informace o dluhu klienta v registru uchovávána?
Struktura zpracovávaných dat u registru FO je velmi jednoduchá, obsahuje údaje nutné k identifikaci klienta (jméno, příjmení, rodné číslo, adresa), informaci o příznaku (datum vzniku dluhu/datum zaplacení), informace o tom, u jakého produktu dluh po splatnosti vznikl a informace o aktuální výši dluhu po splatnosti a o počtu dlužných splátek. Členské společnosti sdružení SOLUS velmi pečlivě posuzovaly, jaké údaje a informace jsou klíčové pro poskytování jejich služeb s co nejnižším rizikem. Velký důraz byl také kladen na nadefinování doby trvání prodlení před zařazením klienta do registru. Každá z členských společností sdružení SOLUS se snaží udržet si i ty klienty, kteří se mohli dostat do nesnází. V případě vzniku prodlení vstupují členové sdružení SOLUS (věřitelé) do kontaktu se svými klienty s cílem nalézt společné řešení situace a na to potřebují určitý čas (některá kritéria poskytují dobu až 3 měsíců na řešení vzniklé situace). Proto je nutno zdůraznit, že do negativních klientských registrů SOLUS není zařazen klient, který se dostane do krátkodobého prodlení se splněním svého závazku vůči věřiteli, ale takový klient – dlužník, který neprojevuje skutečný zájem situaci řešit.

Ostatní úvěrové registry nabízejí možnost výpisu z registru, takže každý člověk může zjistit zda jsou o něm v registru vedeny nějaké záznamy či nikoliv. Nabízíte možnost výpisu i vy? A pokud ano, co je potřeba pro získání výpisu udělat a kolik výpis stojí?
Právo klienta na přístup k informacím o zpracování jeho osobních údajů vychází přímo ze zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů (§ 12 tohoto zákona). O výpis z negativních klientských registrů SOLUS je možno zažádat písemně. Žadatel se z výpisu dozví, jaké informace jsou o něm vedeny a který ze členů sdružení SOLUS je do registru poskytl. Pro získání výpisu je nutné vyplnit Žádost o výpis osobních údajů a o zjištění zdroje osobních údajů. Tuto žádost je potřeba doplnit úředně potvrzeným podpisem. Naše Bezpečnostní směrnice neumožňují v zájmu ochrany osobních dat poskytovat odpověď e-mailem nebo telefonicky. Cena za zaslání výpisu poštou je 119 Kč. Více informací lze zjistit na http://www.solus.cz/.

Pokud by náhodou někdo zjistil, že jsou o něm v registru uvedeny nepřesné či nepravdivé informace, je možné tato data opravit či dokonce úplně vymazat?
Ano, toto je možné. Data lze aktualizovat, opravit, blokovat či dokonce úplně z registru vymazat.

Kdo všechno má k datům v registru uvedeným přístup a nemůže dojít k jejich zneužití?
Přístup k datům v negativních klientských registrech SOLUS mají pouze členové sdružení SOLUS (na základě souhlasu s dotazem od daného klienta) a Společnost pro informační databáze, a.s., tedy zpracovatel. V otázce bezpečnosti zpracovávaných dat byl přijat názor, že je vhodné oddělit technického zpracovatele šifrovaných dat (společnost Global Payments Europe, s.r.o.) od subjektu, který je pověřen správou šifrovacích klíčů a je zpracovatelem společné databáze ve smyslu zákona číslo 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů (Společnost pro informační databáze, a.s.). Technický zpracovatel tudíž provádí zpracování šifrovaných dat bez znalosti šifrovacího klíče. Ten znají jen členové sdružení SOLUS a zpracovatel. Tyto společnosti mají ale přístup k datům jen formou on-line dotazů, které jsou navíc logovány z důvodu možnosti kontroly oprávněnosti dotazu. Bezpečnost zpracovávaných dat byla také předmětem kontroly inspektorů z Úřadu pro ochranu osobních údajů, a to se závěrem, že systém vyhovuje přísným bezpečnostním požadavkům kladeným na databáze osobních údajů.

Jakým způsobem vlastně žádost banky či jiné finanční společnosti do registru probíhá?
V případě, že žadatel o službu poskytne členovi sdružení SOLUS souhlas s dotazem do SOLUSu (v rámci žádosti o poskytnutí služby), je členská společnost oprávněna realizovat daný dotaz. Technicky to probíhá tak, že společnost ještě před odesláním dotazu zašifruje rodné číslo žadatele a zpětně dostává znovu zašifrovanou odpověď. K dešifrování odpovědi dochází až na straně dotazující se společnosti. Nikde tedy „nekolují“ osobní údaje žadatele. Samozřejmostí je, že komunikace probíhá přes virtuální servery, kam má společnost přístup jen z povolené IP adresy. V rámci komunikace se používají také například certifikáty.

Kromě bank, splátkových společností či leasingovém jsou členy Solusu například i mobilní operátoři či společnost E.ON. Plánujete rozšiřovat registr o další členy, kteří stojí mimo finanční obor?
Máme zájem o rozšiřování členské základny sdružení SOLUS i o další sektory, jako například o pojišťovny či dodavatele plynu. Statistiky jasně dokazují, že klienti, kteří nechtějí plnit své smluvní závazky, se tak chovají u různých sektorů. A zapojení dalších sektorů tak omezuje možnosti, jak mohou toto své nekorektní chování opakovat.

Když už jsme u členů SOLUSu, ve vašem registru je prozatím “jen“ pět bank. Vedete jednání i s ostatními velkými bankami? A z jakého důvodu prozatím nevstoupily i zbylé velké banky, například Česká spořitelna, GeMoney a další?
Rozšíření členské základny sdružení SOLUS také o další banky je samozřejmě v našem zájmu. Například Česká spořitelna sbírá souhlasy pro sdružení SOLUS již skoro rok a půl. Věříme, že Vámi zmiňované banky budou brzo následovat stávajících pět bank v SOLUSu a že se k nám přidají.

SOLUS není jediným úvěrovým registrem u nás působícím. Jak vnímáte ostatní podobné projekty jako jsou například bankovní a nebankovní registry klientských informací? Jsou pro vás konkurencí nebo se spíše vzájemně doplňujete?
Zakládající členové sdružení SOLUS se rozhodli, že chtějí vytvářet registr o klientech, kteří neplní své smluvní závazky a k tomuto rozhodnutí měli řadu argumentů. Nově přijatí členové se vždy s touto základní filozofií ztotožňují. Do negativních klientských registrů SOLUS jsou tak zařazování klienti, kteří nechtějí plnit své smluvní závazky a je zcela korektní, že v okamžiku jejich žádosti o další službu, se budoucí uživatel tuto skutečnost dozví. Zaměření negativních registrů umožňuje zapojení většího počtu členů, a to z různých sektorů – čehož je aktuální členská základna sdružení SOLUS důkazem. U negativních registrů navíc nehrozí žádné „marketingové“ vytěžování klientů. Zároveň se domnívám, že na trhu mají místo oba dva typy registrů. Pro určité typy produktů je více vyhovující negativní registr a pro některé (obecně vyšší částky) je potřeba také i pozitivní registr. Negativní klientské registry SOLUS jsou standardem pro řízení rizik v ČR. Osobně si neumím představit, že bych byl například zodpovědný za řízení rizik v některé společnosti a registry sdružení SOLUS nevyužíval, a to zejména s ohledem na jejich unikátnost v zapojení různých sektorů. Statistiky jednoznačně prokazují, že pokud klient neplní své smluvní závazky třeba u bankovního člena, tak je velice pravděpodobné, že je nebude plnit ani například u mobilního operátora.

Co myšlenka centrálního univerzálního úvěrového registru? Zdá se vám do budoucna reálná a technicky realizovatelná nebo se jedná o utopii?
Hodně bude záležet na vývoji legislativy, a to hlavně směrnic EU. Může se stát, že například bude univerzální úvěrový registr povinný či před poskytnutí služby klientovi bude mít budoucí věřitel povinnost provést ověření schopnosti splácet poskytnutou službu v tomto univerzálním registru či ve všech dostupných registrech.

Děkuji za rozhovor,
Michal Ruml, Finance.cz

Jan Stopka vystudoval obchodní akademii v Žatci. Od roku 1997 pracuje v oblasti finančních služeb, nejprve u zahraniční firmy Daewoo Alfa, zakládajícího člena sdružení SOLUS, a od roku 2000 ve společnosti ESSOX. V říjnu 2001 se stal tajemníkem sdružení Solus a od listopadu 2003 je zároveň výkonným ředitelem Společnosti pro informační databáze, a.s., která zajišťuje pro sdružení SOLUS  zpracování databáze spotřebitelů a podnikatelů neplnících své smluvní závazky. Od prosince 2005 je také předsedou představenstva společnosti SID Slovensko, a.s.  Mezi jeho záliby patří sport a cestování.