Centrální bankéři přistoupili ke zvýšení úrokových sazeb po osmi měsících. Naposledy zvýšila ČNB sazby na konci září, rovněž o čtvrt procentního bodu. Tehdejší krok trh spíše překvapil, nyní byl naopak již očekáván. Jednání sedmičlenné bankovní rady se dnes neúčastnil Vladimír Tomšík.
Růst sazeb naznačilo již dubnové zasedání bankovní rady, kdy dva bankéři hlasovali pro zvýšení úroků. Navíc se v ekonomice stupňovaly podle ekonomů inflační tlaky v podobě růstu ekonomiky, spotřeby domácností nebo i rostoucích tržeb obchodníků.
K přesvědčení trhu, že se zvýšení sazeb blíží, vedla i prohlášení řady centrálních bankéřů v uplynulých dnech. Dřívější růst úrokových sazeb než původně očekávaný v červnu nebo červenci naznačili například členové bankovní rady Miroslav Singer nebo Luděk Niedermayer. Naopak podle předchozích vyjádření Roberta Holmana nebo Mojmíra Hampla zatím nebylo nutné sazby zvyšovat. Lepší by bylo podle nich počkat na další data, která buď potvrdí, nebo vyvrátí nutnost zpřísnění měnové politiky.
Dnešní rozhodnutí bankovní rady podle analytiků ovlivnila zřejmě i neúčast Tomšíka na zasedání. "Jeho nepřítomnost pravděpodobně povede k tomu, že hlasování skončí výsledkem 3:3. V takové situaci rozhodne hlas guvernéra Zdeňka Tůmy," uvedl již dříve například analytik Next Finance Vladimír Pikory. Tůma podle něj patří spíše k "jestřábům", kteří se bojí inflace.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nízké úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem levnější půjčky na bydlení. Nízké úroky vyhovují i státu, který je významným dlužníkem. Naopak lidé, kteří mají peníze uložené na účtu u banky, dostávají nižší úroky, než je inflace, a reálně tedy prodělávají.
Podrobnosti k dnešnímu jednání bankovní rady představí ČNB na tiskové konferenci od 15:30.