SB: Hospodářský růst ve střední Evropě letos zpomalí

Vedoucí ekonom SB ve Varšavě Thomas Blatt Laursen, který vede tým autorů zprávy, řekl, že většina zemí regionu nedostatečně využívá silný ekonomický růst ke zlepšení řízení veřejných financí. Strukturální bilance rozpočtu se zhoršila ve visegrádských zemích kromě Polska, a také ve Slovinsku a Rumunsku. Tato situace se letos pravděpodobně výrazně nezmění, dodal Laursen. "Reformní impulzy v regionu všeobecně oslabily, hlavně v důsledku únavy z reforem po vstupu do EU, nestabilní politické situace a slabé administrativní kapacity," podotkl.

Hospodářský růst se loni zrychlil především v Estonsku, Lotyšsku, Polsku, na Slovensku, ve Slovinsku a Rumunsku. V Česku, Litvě a Bulharsku zůstal v zásadě nezměněný; Maďarsko zaznamenalo zpomalení.

Silný růst byl odrazem přetrvávajícího příznivého externího prostředí se silným globálním růstem a nízkými úrokovými sazbami. V některých zemích, zvláště v Lotyšsku, ale i v Estonsku, Litvě, Bulharsku a Rumunsku, vede prudký růst domácí poptávky k přehřátí ekonomiky a současná úroveň růstu pravděpodobně není udržitelná. Letos se růst v regionu mírně zpomalí, s výjimkou Polska, Slovenska a Bulharska, uvádí zpráva.

Podle SB byl silný hospodářský růst, zejména v Polsku a na Slovensku, spojený se stoupající mírou zaměstnanosti a klesající mírou nezaměstnanosti. Nejvíc pracovních míst bylo vytvořeno v odvětví služeb, s výjimkou České republiky. Nedostatek volných pracovních sil urychlil loni růst reálných mezd v pobaltských krajinách a v Rumunsku až na úroveň dvojmístných čísel.

Aktuální zpráva opakuje varování předcházející zprávy o inflačních tlacích. Inflace prudce roste v pobaltských zemích, nárůst inflace lze pozorovat i v Polsku a České republice.