Analytik: Návštěvnost českých kempů letos vzroste na 1,3 milionu

Loni se v kempech ubytovalo 1,137 milionu turistů, což znamená meziroční pokles o 1,3 procenta. Zatímco Češi, jako tradiční kempařský národ, zůstali svým stanům a karavanům víceméně věrni, výrazně ubylo cizinců. Podle šéfa Mag Consulting Jaromíra Beránka se na poklesu podíleli nejvíce Nizozemci.

Nizozemci české země neopouštějí, pouze se přesouvají z kempů do nově postavených vesniček. Ty rostou poslední dobou v podhůří východočeských hor nebo u "jihočeského moře" na Lipně. Jižní Čechy jsou také jediným krajem, který si na nezájem zahraničních kempařů nemůže stěžovat, neboť Nizozemce v kempech nahrazují sousedé z Německa a Rakouska.

Loni do jihočeských kempů zamířilo téměř 50.000 cizinců, tedy asi o třetinu více než rok předtím. Jihočeský kraj tak jediný bez problémů přebíjí Prahu, kde se loni počty kempařů z cizích zemí snížily o 11 procent na 46.000. Druhým krajem, jehož kempy uvítali loni více zahraničních návštěvníků, je Pardubický. V celkovém měřítku jsou ale pardubická čísla zanedbatelná. Všem ostatním krajům kempařů z ciziny ubylo.

"Příjezdy do kempů výrazně ovlivňuje počasí, výraznou roli zde také hraje sezónnost, drtivá většina turistů přijíždí v letním období," upozornil Beránek. Výjimkou však již nejsou ani turisté, kteří kempují časně na jaře či dokonce v zimě. Z necelých 700 českých a moravských kempů jich zhruba stovka funguje celoročně.

Významným fenoménem, který ovlivňuje návštěvnost kempů, je vodácká turistika. V okolí vodáckých řek se nachází celá čtvrtina všech kempů. Podle odhadu Mag Consulting bude letos každým devátým návštěvníkem v českých kempech vodák, na řeku údajně vyrazí až 100.000 lidí. "Přibližně třetina z nich potom podnikne dvě a více splutí," tvrdí Beránek. Vedle počasí tak návštěvnost kempů významně ovlivňuje i splavnost řek.

Díky rostoucí oblibě vodáctví, kdy se v létě některé řeky mění ve vodní dálnice, předpovídá Beránek vodáckým tábořištím světlou budoucnost. Mírný nárůst lze podle něj očekávat i u ostatních kempů. Vůči konkurenci hotelů a penzionů bojují kempy především cenovou dostupností. I letos by se měla cena za jednu noc pohybovat mírně nad sto korunami. Výjimkou jsou pražské kempy, kde je cena výrazně vyšší.

Konkurenci naopak nahrává zanedbané zázemí některých kempů. Výtky se týkají zhruba poloviny tábořišť, které ustrnuly ve vývoji před 20 lety, a zub času je na jejich zázemí stále více znát. Na druhé straně se vybavení řady kempů poslední léta výrazně zlepšilo. Kromě kvalitního sociálního zázemí nebo restaurace nabízejí například vlastní dopravu k turisticky zajímavým místům.