MPSV: Měsíční příjem člena domácnosti loni stoupl na 9713 korun

Vyšší tempo růstu peněžních příjmů domácností podle MPSV vedlo k většímu vzestupu jejich kupní síly, ačkoli cenová inflace byla meziročně vyšší. Rozhodující postavení si ve struktuře celkových peněžních příjmů domácností udržely mzdy, obdobně jako v roce 2005 se na příjmech podílely přibližně 45 procenty. Celkový objem mzdových prostředků loni představoval 920,1 miliardy korun a byl o 7,6 procenta větší než o rok dříve.

Podíl sociálních příjmů ve struktuře celkových příjmů domácností se loni v porovnání s rokem 2005 nepatrně snížil na 17 procent. Nejvýznamnější složkou sociálních příjmů zůstaly důchody. Valorizace důchodů z počátku loňského roku umožnila zvýšení průměrného měsíčního starobního důchodu oproti roku 2005 o 5,8 procenta na 8173 korun; reálně však důchody vzrostly o 2,1 procenta.

Objem dávek sociální péče byl loni meziročně nominálně o 3,4 procenta a reálně o 0,9 procenta vyšší. Nárůst souvisel hlavně s výrazným zvýšením objemu příspěvků při péči o osobu blízkou nebo jinou osobu. V porovnání s rokem 2005 nastalo také zvýšení objemu příjmů domácností z podpor v nezaměstnanosti; nominálně o 3,7 procenta, reálně o 1,2 procenta.

Také ve vývoji peněžních výdajů domácností se loni ve srovnání s rokem 2005 projevil výraznější růst disponibilních příjmů i vyšší vzestup spotřebitelských cen. Přestože výrazně narostlo zadlužení domácností, umožnily jim jejich příjmy dále zvýšit úspory.

Struktura výdajů domácností sledovaných statistikou rodinných účtů se loni výrazněji nezměnila. Nejvíce vzrostly výdaje na pořízení nemovitostí, výdaje za potraviny, pojistné a bydlení. Zmenšily se naopak výdaje za rekreaci a kulturu a dopravu.