Poštovní liberalizaci v EU stále hrozí odložení

To v podstatě znamená, že chtějí, aby se vyřešilo financování takzvané univerzální služby, která je ve většině členských států daná zákonem a poštám ukládá, aby zajistily dostupnost služeb pro každého občana. Pošty se však obávají, že s padnutím posledního monopolu na zásilky do 50 gramů, se jejich konkurenti nahrnou do výdělečných oborů a jim zůstanou především nepříliš výdělečné služby, které jim mnohde ukládá zákon.

"Chceme znát finanční detaily (liberalizace) do září letošního roku," řekl francouzský ministr hospodářství Jean-Louis Borloo. Podle něj by univerzální službu mohly například hradit jednotlivé vlády, aby dosavadní monopoly nebyly znevýhodněny vyššími náklady.

Kritici rychlé liberalizace upozorňují, že poštovní služby z 90 procent využívají podniky a firmy. Právě v této oblasti chtějí podnikat konkurenční poštovní operátoři, kteří zatím na některé části trhu neměli přístup. Dosud monopolní pošty však budou muset doručovat zásilky i do vzdálených oblastí či do řídce osídlených částí, o které nemají soukromé společnosti zájem, protože jim nemohou přinést odpovídající zisky.

Francie však není ve svém boji osamocená. Dnes po jejím boku vystupovala i Itálie. K dalším odpůrcům rychlé liberalizace "za každou cenu" patří i Řecko, Lucembursko, Polsko, Maďarsko, Polsko a další. Zastánci rychlého otevření trhu jsou naopak Němci, Nizozemci či Dánové, kteří již mají svůj trh téměř či zcela liberalizovaný.

Ve hře je ale stále odložení liberalizace asi o tři roky do roku 2012. Jde přitom o věc, která se v Evropské unii řeší už takřka 20 let. V roce 1988 komise zveřejnila první "bílou" knihu o poštovních službách v evropském společenství.