Mzdy rostou, stavby váznou

Mnohdy se vyplatí být pouze průměrný

Každý průměrný pracující Čech by na své výplatní pásce měl v prvním čtvrtletí letošního roku najít o 1481 korun více, než před čtyřmi kvartály. Alespoň podle údajů Českého statistického úřadu, podle kterých se průměrná hrubá měsíční mzda v prvním čtvrtletí zvýšila na 20.399 korun. V meziročním srovnání došlo k nominálnímu růstu o 7,8 procent, ovšem všudypřítomná inflace, tj. zvýšení spotřebitelských cen srazila růst na reálných 6,2 procent.

Zprávy statistického úřadu o průměrné mzdě znějí více než pozitivně. Ovšem ne každý na svých výplatních páskách najde o již zmíněných téměř 15 stovek více, ne každému při pohledu na výši hrubé mzdy se objeví pěticiferné číslo začínající dvojkou nebo vyšší číslicí. Na celorepublikový průměr se totiž dostane zhruba jen třetina vyvolených, většina se musí spokojit s podprůměrem. Statisícové platy špičkových manažerů totiž celorepublikovou mzdu posunou o nějakou tu stokorunu nahoru. Díky tomu se samotné číslo vyjadřující průměrnou mzdu stává do jisté míry orientačním.

Zřejmě nikoho nepřekvapí, že žebříčku krajů podle mezd vévodí Praha. Jižní Morava se pohybuje zhruba uprostřed čtrnáctičlenného pelotonu. Každý jihomoravan průměrně pobírá něco málo přes 18,5 tisíce. Podíváme-li se na mzdy v jednotlivých oborech, nejlépe z 15 statistickým úřadem sledovaných odvětví dopadlo finanční zprostředkování (48.554 korun), ve kterém je průměrná mzda 4,5x vyšší než v nejhůře placených profesích. Jediným z oborů, který se v meziročním srovnání ocitl v záporných číslech, je oblast rybolovu a chovu ryb. Pokud by byla samostatně sledována oblast IT, byly by diference mezi odvětvími ještě markantnější.

Pokud česká ekonomika potvrdí slibná očekávání a zopakuje loňské makroekonomické výsledky i v letošním roce, dá se očekávat, že i v roce 2008 budou začátkem června mzdové statistiky zase o něco příznivější. Vzhledem k tomu, že v moravské metropoli v poslední době hledá útočiště stále více firem z dobře placených oborů a zakládání nových rybníků se příliš neočekává, jižní Morava by se mohla posunout i v již zmíněném žebříčku krajů směrem vzhůru. Při pohledu na mzdové statistiky pak zřejmě valná většina jihomoravanů zatouží nevyčnívat a být pouze průměrným, alespoň v případě ohodnocení.

Dočkáme se nového Justičního paláce?

Stavbu Justičního paláce provází problémy. Investice za jednu a půl miliardy korun nemusí být dokončena. Na vině jsou chybějící peníze na financování celého projektu, a proto Ministerstvo spravedlnosti uvažuje o odstoupení od již běžící smlouvy. Argument? Projekt byl zadán ještě minulým vedením ministerstva spravedlnosti i přesto, že nebylo zajištěno celé finanční krytí. Celý komplex má být podle původního plánu dokončen během příštího roku, ovšem soudci, obžalovaní, svědci či široká veřejnost se nového justičního areálu možná vůbec nedočká.

Podobně nejistý osud by snad neměl potkat brněnskou spalovnu, jejíž modernizace by si měla vyžádat přes 2,5 miliardy korun. Více než polovinu z celkových nákladů zaplatí Evropská unie, dalších 425 milionů korun poskytne Státní fond životního prostředí a 670 milionů korun půjde z pokladny města. Zbývající část uhradí společnost Sako z úvěru. V tomto případě by zdroje financování, na rozdíl od justičního areálu, měly být zajištěny.

Modernizace spalovny měla podle původních předpokladu skončit už v loňském roce, ovšem díky opakovaně rušeným výběrovým řízením začne nejdříve koncem tohoto roku. A to pouze v případě, pokud se nestane nic neočekávaného. V unii se možná diví, ovšem v českých podmínkách nic neobvyklého - prostě běžný standard. Podle dotačních smluv s Unií by modernizace spalovny měla být dokončena v roce 2010. Dodržení termínu není nikterak nadlidský úkon, ovšem člověk míní, ministerský úředník či jiné okolnosti mění.