Rizikem zůstává podle zprávy pokračující zadlužování nízkopříjmových skupin domácností či domácností pouze s jedním živitelem. Řada z nich by podle ČNB totiž v případě ztráty zaměstnání či nemoci hlavního živitele nebyla schopna své úvěry splácet. Problémy jim přitom způsobuje hlavně splácení spotřebitelských úvěrů.
Domácnosti se loni zadlužovaly pomalejším tempem než v předchozích letech. Meziroční tempo růstu úvěrů kleslo na 30 procent. Banky zvyšovaly své tržní podíly na trhu úvěrů nejen prostřednictvím nových úvěrů, ale rovněž převzetím již existujících úvěrů poskytnutých dříve jinou bankou, uvádí zpráva.
ČNB zároveň upozorňuje, že české ekonomice hrozí rizika spojená s nadměrně optimistickými očekáváními ohledně jejího dalšího vývoje. "Jejich základem jsou poměrně vysoká tempa růstu reálného HDP v posledních letech a očekávání podobného vývoje v dalších letech. Vysoká tempa růstu HDP však nevypovídají dostatečně přesně o růstu příjmů, uvádí zpráva.
Další nebezpečné faktory jsou podle ČNB nepřiměřeně uvolněná rozpočtová politika státu a jednodušší přístup k úvěrům díky nízkým úrokovým sazbám. "Kombinace těchto faktorů by se mohla v dalších letech projevit požadavky na příliš rychlý růst mezd a nadměrným tempem růstu spotřeby domácností doprovázeným zrychleným růstem zadluženosti," upozornila centrální banka.
Celkové zadlužení domácností u finančních institucí se zvýšilo ke konci dubna podle údajů ČNB na 584,2 miliardy korun. Z toho spotřebitelské úvěry činí 116,5 miliardy korun a úvěry na bydlení, tedy hypotéky a stavební spoření, 405,5 miliardy korun.