Studie: Drobné bankovnictví roste v regionu díky úvěrům

Růst drobného bankovnictví bude podle studie podporován tempem hospodářského růstu. Ten se odráží v rostoucích příjmech domácností, a tudíž ve vyšší spotřebě. "Ta je spojena nejen s aktuální potřebou krátkodobého financování, ale rovněž s ochotou získávat dlouhodobé bankovní produkty, jako jsou hypotéky," uvádí studie.

"Možnosti dalšího růstu sektoru drobného bankovnictví zůstávají ve střední a východní Evropě stále velké. To přitahuje zahraniční investory, kteří se snaží na těchto trzích vybudovat pevné postavení," uvedl ke studii partner ve společnosti Deloitte ČR Mike Jennings.

Zahraniční vlastníci bank rovněž podle studie vydělávají v regionu střední a východní Evropy mnohem více než ve svých domovských zemích. "Zejména u peněžních institucí se zahraničním kapitálem je velmi dobře patrné, že trhy střední a východní Evropy generují mnohem vyšší zisky ve srovnání s domovskými zeměmi jejich vlastníků," uvádí studie s tím, že příkladem může být rakouská Erste, která v ČR vlastní Českou spořitelnu a vlastní rovněž banky na Slovensku, v Maďarsku, Chorvatsku a Rumunsku.

Ve srovnání se západní Evropou však v bankovnictví pro drobné klienty existují značné rozdíly. Zatímco ve střední a východní Evropě je nejdůležitějším cílem bank vybudování stabilní pozice a zvýšení podílu na trhu, v západní Evropě se finanční instituce zaměřují na programy důsledné optimalizace nákladů a reorganizace procesů.

Ve střední a východní Evropě totiž podle studie spolu banky ještě dnes soupeří o získání významného podílu na trhu, což je hlavní zdroj zvyšování jejich příjmů. Vzhledem k tempu růstu obchodů a k neustále sílící konkurenci bývá obvykle menší pozornost věnována zvyšování efektivity, minimalizaci provozních rizik a nákladů," uvádí studie.

Vývoj bankovnictví pro drobné klienty má podle studie v zemích střední a východní Evropy několik společných rysů. Na počátku v každé zemi existoval jen omezený počet bank, které prošly privatizací, poskytovaly nekvalitní a drahé služby. Navíc drobní klienti byli pro banky nezajímaví.

Ve druhé fázi vstoupili na trh zahraniční investoři, proběhly fůze a akvizice a trh se očistil od krachujících nebo vážně ohrožených bank. "V České republice sanace trhu předcházela privatizaci a podle odhadu ministerstva financí stála více než 300 miliard korun, což zhruba odpovídá třetině státního rozpočtu," uvádí studie.

Třetí fáze rozvoje je charakteristická snahou o nové rozdělení trhu a získávání nových klientů. "Nejčastěji přitom jde o dlouhodobé projekty týkající se poskytování úvěrů. Banky se zaměřují na vybudování moderní distribuční sítě, na rozšiřování zákaznických segmentů, kterým jsou služby poskytovány," uvedla studie. Banky podle ní také zakládají různé typy poboček uzpůsobené konkrétním potřebám zákazníků nebo využívají služby zprostředkovatelů.