Podle mluvčí ministerstva zemědělství Táni Králové ze 315 tisíc "ekologických" hektarů totiž připadá přes 80 procent na zatravněné plochy, určené většinou k pasení dobytka. Problém je v tom, že dobytek slouží k produkci masa, nikoliv k výrobě mléčných biovýrobků.
"V Česku ještě nefunguje systém zpracování a prodeje ekologicky vypěstovaných potravin, maso z ekologických chovů často končí v obchodech jako běžný masný výrobek, případně ho zemědělci vyvážejí," řekla Králová.
Ministerstvo by uvítalo, kdyby ekologicky chovaný dobytek sloužil spíše k produkci mléka a mléčných biovýrobků. Místo mnoha zelených pastvin by také uvítalo mnohem větší podíl orné půdy, určené například k ekologické produkci zeleniny.
Největší 11procentní podíl ekoploch na celkové výměře zemědělské půdy má Rakousko, na druhém místě je Itálie s 8,4 procenta. Průměr Evropské unie činí 3,9 procenta.