V současné době vládne tuzemským záložnám na dvacet největších a finančně nejsilnějších, které spravují vklady v objemu zhruba deset miliard korun. V jejich standardní nabídce služeb jsou především vkladové účty, poskytování úvěrů a vydávání platebních k
aret.Díky stále velmi atraktivním úrokům láká mnoho lidí uložit do nich své peníze. Ač se tedy na první pohled může zdát, že kampeličky a banky jsou stejně instituce, není to tak - je mezi nimi několik zásadních rozdílů. Jednou z podstatných odlišností je pojištění vkladů.
Položka | Záložna | Banka |
Právní forma | Družstvo | Akciová společnost |
Práva vlastníků | Členové jsou si rovni jako spoluvlastníci, mají právo volit a být voleni, členství je nepřevoditelné | Akcionáři mají právo hlasovat na valné hromadě podle počtu akcií, mají právo na dividendy a mohou své akcie prodat |
Struktura vlastnictví | 1 člen = 1 hlas = 1 členský po díl | Různé druhy akcií a s nimi spojená práva |
Cíle vlastníků | Výhodné peněžní a další služby podle potřeb členů | Zisk |
Rozdělení zisku | Nelze rozdělit mezi členy | Dividenda na akcii |
Činnost | Jen povolené zákonem | Podle zákona a na základě li cence ČNB |
Dohled | Úřad pro dohled nad DZ | ČNB |
Základní jmění | Min. sto tisíc korun | Min. pět set milionů korun |
V případě krachu kampelič
ek bude jejím členů vyplacena ve srovnání s bankovními klienty menší částka. Zatímco stát v případě pádu bankovního domu vplatí devadesát procent z jednoho vkladu maximálně 400 000 korun, za vklad v záložně získá člověk jen 80 procent hodnoty vkladu, maximálně sto tisíc korun.Zdroj: MF Dnes z 30. 9. 1999