Sněmovna schválila státní závěrečný účet za loňský rok

Zatímco HDP v běžných cenách loni vzrostl o 7,8 procenta, zvýšil se podíl výdajů státního rozpočtu na HDP meziročně o 0,78 procentního bodu. "Jinými slovy: dobrých časů, dobrého růstu nevyužíváme k tomu, abychom snižovali podíl výdajů na hrubém domácím produktu, ale naopak ještě ten podíl jsme zvyšovali," prohlásil Kalousek.

Před poslance předstoupil také prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal a seznámil je s výtkami, které NKÚ vůči hospodaření státu má. Podle úřadu je hlavním nedostatkem předkládaných návrhů závěrečných účtů to, že se neorientují na hodnocení přínosů jednotlivých činností a programů financovaných vládou.

Kontrolované úřady podle NKÚ mimo jiné špatně účtovaly, nevedly v účetnictví peníze na některých bankovních účtech, někdy bylo účetnictví nesrozumitelné. Také nepostupovaly podle účetních metod vyžadovaných zákonem, často šlo o nesprávné metody oceňování, a to zejména budov a pozemků. NKÚ také dospěl k závěru, že účetní závěrky u kontrolovaných organizací nebyly spolehlivým podkladem pro sestavení závěrečného účtu dané kapitoly státního rozpočtu.

Sněmovní kontrolní výbor proto sněmovně navrhl, aby závěrečný účet v celkem třech kapitolách neschválila: šlo o ministerstvo školství, ministerstvo průmyslu a všeobecnou pokladní správu. Poslanci však tento návrh nepřijali.

I kdyby jej schválili, nemělo by to zřejmě žádné následky. Předseda kontrolního výboru Vladimír Koníček (KSČM) již dříve řekl, že jde jen o formální záležitost. Také podle předsedy rozpočtového výboru Bohuslava Sobotky (ČSSD) by takové usnesení mělo jen morálně politický dopad.