Zástupci Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků na dnešní tiskové konferenci uvedli, že družstva se v řadě případů přeměnila v nové obchodní společnosti, které pak nároky oprávněných osob neuznávaly. Z původní firmy, k níž se závazky vázaly, ale zbyla pouze bezcenná skořápka, která mnohdy skončila v likvidaci či v konkurzu.
Svaz proto vítá nynější záměr ministerstva zemědělství řešit tento stav novým zákonem. Podstatou návrhu je to, že povinnost vyrovnat majetkové podíly oprávněných osob by měl i podnik, na který byl majetek původního družstva převeden nebo do něj vložen.
Předseda Zemědělského svazu naopak s návrhem nesouhlasí, protože podle něj přinese destabilizaci v zemědělském podnikání. Připravované úpravě zřejmě nebudou příliš nakloněni ani opoziční poslanci, soudí z jejich vyjádření předseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Jiří Papež (ODS). Atmosféra v této věci je podle něj rozpolcená.
Problém transformace družstev byl podle Jirovského v tom, že majetkové podíly pro vyrovnání byly nadhodnocené, protože byly spočítány v účetní hodnotě, ale vzhledem k útlumu výroby část majetku ztratila cenu. V případech, kde oprávněné osoby chtěly všechno vyrovnání v penězích, to obvykle skončilo špatně, protože hotovost chyběla, uvedl.
Celkově ale podle Jirovského družstva nároky za desítky miliard vyrovnala. Z šetření Zemědělského svazu vyplývá, že "žijícím" podnikům zbývá vyrovnat asi pět miliard korun.
V Česku bylo asi 1200 družstev a hodnota majetku k navrácení někdejším vlastníkům se pohybovala podle odhadů kolem 120 miliard korun. Podle transformačního zákona mohly oprávněné osoby do družstva vstoupit, začít samostatně hospodařit nebo sedm let počkat, a pak dostat přiznaný podíl v penězích. Právě tyto případy finančního vyrovnání ale zůstávají přes několikaleté vypršení lhůty nedořešeny.
Někteří odborníci soudí, že v tomto směru selhal stát, pokud jde o vymáhání práva. Proto také čelí stížnostem na transformaci družstev u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.