Produktivita práce roste v českém průmyslu rychleji než mzdy

Příliš rychlý růst mezd podle ekonomů zvyšuje inflaci a ohrožuje makroekonomickou stabilitu. O zdravém růstu se dá hovořit tehdy, pokud se mzdy zvyšují pomalejším tempem než produktivita práce. Na rychlejší zvyšování mezd tlačí především odbory.

Aktuální čísla podtrhují vývoj v posledních šesti letech. Mezi roky 2000 až 2005 rostly měsíční nominální mzdy průměrně o šest procent, produktivita práce se ve stejném období zvyšovala meziročně o 8,2 procenta.

Produktivita práce rostla loni nejrychleji ve strojírenství (o 16,3 procenta) a v těžebním průmyslu (o 13,7 procenta), naopak mírně poklesla v hutnictví a v papírenském průmyslu. Celkem se v průmyslu produktivita práce meziročně zvýšila o 9,7 procenta. Statistici počítají produktivitu práce jako podíl tržeb z průmyslové činnosti ve stálých cenách a počtu všech osob pracujících v podniku.

V roce 2006 byla průměrná hrubá měsíční mzda v průmyslu 19.388 korun, zatímco v roce 2000 dosahovala 13.584 Kč. Nejvyšší mzdy měli loni pracovníci ve výrobě koksu a jaderných paliv, následuje energetika a těžba nerostných surovin. Naopak nejnižší mzdy jsou tradičně v kožedělném a textilním průmyslu.

Český průmysl si stále drží zhruba třetinový podíl na hrubém domácím produktu, zatímco v Evropské unii je to přibližně pětina. Přestože průmysl je rozhodujícím tahounem ekonomiky, pracovní sílu na počátku desetiletí spíše uvolňoval. Mezi roky 2000 a 2005 počet zaměstnanců v průmyslových podnicích klesal průměrně o 1,1 procenta ročně. Zvrat nastal v roce 2005, kdy se opět začala zvyšovat poptávka průmyslu po pracovní síle. Za posledních dvanáct měsíců vzrostl počet zaměstnanců v tomto sektoru o 1,9 procenta. Dnes pracuje v průmyslových podnicích v Česku zhruba každý třetí zaměstnanec.