EXKLUZIVNĚ-Memorandum ECB zpochybňuje včasné přijetí eura na Slovensku

...

Inflační výhled Slovenska, nejen hlavní údaj o meziročním růstu cen, bude klíčový při hodnocení, zda země může vstoupit do eurozóny podle plánu v roce 2009. Ukázal to dokument Evropské centrální banky (ECB), jejž má agentura Reuters k dispozici.

Slovenská meziroční inflace v poslední době soustavně zpomalovala až na rekordních 1,5 procenta za květen. Míra inflace se má napřesrok na jaře, kdy bude hodnocena způsobilost země pro přijetí eura, podle očekávání pohybovat poblíž této úrovně.

V takovém případě by byla inflace na Slovensku hluboko pod očekávaným prahem pro vstup do eurozóny - ten je stanoven na úrovni 1,5 procentního bodu nad průměrem tří zemí s nejnižší mírou inflace v Evropské unii. Slovensko předpokládá, že tento strop bude činit zhruba 2,7 procenta.

Zmíněný dokument, memorandum ECB Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) v rámci pravidelné "konzultace Článku IV", nicméně varuje, že tento trend může být jen krátkodobý, a zpochybňuje tak, zda bude Slovensku umožněno přijmout jednotnou měnu včas.

Jakýkoli odklad plánovaného vstupu do eurozóny by vyšel draho investory, kteří v sázce na brzkou konvergenci měn zaplavili slovenské měnové a dluhopisové trhy miliardami eur.

"Je také důležité zdůraznit, že být pod referenční hodnotou daného konvergenčního kritéria ještě automaticky neznamená, že bude uznáno splnění tohoto kritéria," uvedla ECB v komentářích datovaných 30.května.

"V případě Slovenska proto bude klíčovou otázkou, zda lze inflační výkon považovat za udržitelný, až se začne vytrácet příznivý dopad zpevňování nominální hodnoty směnného kursu vůči euru."

ECB odmítla memorandum komentovat, což je její standardní postup. Také slovenská centrální banka a vysoký vládní představitel se odmítli ke zprávě vyjádřit.

POLITICKÉ ROZHODNUTÍ

Premiér Robert Fico v poslední době vyjádřil obavu, že vstup Slovenska do eurozóny by mohlo zmařit politické rozhodnutí EU, a to i v případě, že Bratislava splní vstupní kritéria. Ta se týkají fiskálního deficitu, státního dluhu a úrokových sazeb.

Litvě byla loni žádost o přijetí eura zamítnuta kvůli tomu, že o pouhých 0,07 procentního bodu překročila inflační kritérium. To vyvolalo vlnu protestů kandidátských zemí, jež se obávají, že Evropská komise a ECB ztratily chuť do rozšiřování směrem na východ.

ECB ve zprávě uvedla, že Slovensko má pozoruhodně nízkou inflaci na ekonomiku, v níž poptávka roste o téměř 10 procent ročně a která se blíží naplnění své kapacity.

Inflaci v posledních měsících stlačovala kombinace faktorů, jako jsou nižší světové ceny energií, příznivý srovnávací základ a tvrdší postoj vlády ohledně marží u dodávek elektrické energie a plynu, dodává zpráva.

"Nemělo by se nicméně ztrácet ze zřetele, že vládou způsobené změny cen... poskytují pouze dočasnou pomoc se stlačováním inflace a samy o sobě nepřispívají k udržitelnému sestupnému trendu," uvedla ECB.

Zpráva rovněž poznamenává, že by Slovensko mělo přísněji kontrolovat výdaje, aby se nenaplnily poptávkou tažené inflační tlaky.

"Jarní předpověď Evropské komise naznačuje, že při zachování stávající politiky se vládě letos a v příštím roce nepodaří splnit vlastní cíl meziroční strukturální konsolidace o 0,5 procenta HDP," varovala ECB.

"I když může pokračující silný růst přinést pozitivní překvapení na příjmové straně (což by učinilo fiskální cíl dosažitelným), existuje zřetelné riziko, že procyklické navyšování výdajů bude ve světle současných závazků dál stimulovat již tak bující poptávku."

Slovensko chce letos snížit deficit veřejných financí na 2,9 procenta HDP, těsně pod 3procentní limit pro přijetí eura, ze 3,4 procenta v loňském roce.

Fico si opakovaně stěžoval, že potřeba omezit fiskální schodek komplikuje splnění slibu štědřejší sociální politiky. Premiér se ovšem zároveň zavázal v roce 2008 zúžit deficit dále na 2,34 procenta HDP.

[BRATISLAVA/Reuters/Finance.cz]