"Žádní investoři by neměli mít pochybnosti o tom, zda se jejich investice nepoužívají k financování teroru nebo zločinů proti lidskosti," uvedl k případu šéf inspekce Christopher Cox. Jak Statoil, tak Norsk Hydro jsou přitom zastoupeny na americké burze. Američtí zájemci by však podle nové iniciativy SEC měli dát od obou spolčeností ruce pryč.
"Ve Spojených státech máme mnoho aktivit a vůči americkým institucím jsme byli, pokud jde o naše investice v Íránu, velmi otevření," komentovala americký krok šéfka tiskového oddělení Statoil Rannveig Stangelandová.
Na "černé listině" SEC týkající se hlavních nepřátelských zemí jsou vedle Íránu a Kuby také Severní Korea, Súdán a Sýrie. Podle Rannveig Stangelandové se však Statoil neobává žádných dramatických následků.
Norští experti však podle NRK stejně bezstarostní nejsou. Analytička v oblasti energetiky Lill Sandviková například soudí, že připojení norských společností na "černou listinu" může v dlouhodobé perspektivě znesnadnit jejich kontakty s americkými úřady a poškodit jejich "image" v USA.