Co dělat, aby mě půjčky nevysvlékly z kůže?

Byť zatím ve srovnání se západem je stále nízká, nezpochybnitelným faktem je, že zadluženost našich domácností roste. Proč? Češi měli v minulosti vůči zadlužení zábrany. Za minulého režimu totiž nebylo obvyklé být zadlužen. Tato jakási psychologická bariéra byla v posledních několika letech prolomena, banky a splátkové společnosti navíc začaly provozovat aktivní marketing  na své úvěrové produkty a rovněž úrokové sazby většiny úvěrových produktů poklesly na jednu z nejnižších úrovní v Evropské unii. Všechny tyto faktory způsobily, že našinec je v současnosti zaplaven nabídkou úvěrů. A nutno říci, často se v ní neumí moc dobře zorientovat.

Půjčky je možné členit na základě celé řady kriterií – podle druhu poskytovatele, podle účelu, doby splatnosti, zajištění a podobně. My se na úvěry však podíváme trochu jinak, z praktického pohledu. Toto jsou základní druhy úvěrů se kterými se můžete na našem finančním trhu setkat:

• Hypotéky – jsou to účelové úvěry, poskytované na financování bydlení. Jsou vždy zajištěny nemovitostí a mají nejnižší úrokové sazby ze všech úvěrových produktů na našem trhu. Minimální výše hypotéky 200.000 korun a průměrná úroková sazba se pohybuje kolem 4 až 5 % p.a.
• Americké hypotéky – speciální druh hypotéky, který se liší tím, že není účelový a peníze tak můžete využít na cokoliv dle vlastního uvážení. Podobně jako hypotéka musí být vždy zajištěn nemovitostí. Průměrné úrokové sazby hypotéky jsou kolem 7 % p.a. a minimální částka úvěru většinou 100.000 Kč.
• Spotřebitelské úvěry – mohou jak účelové, tak i neúčelové a poskytují je banky i nebankovní společnosti. Účelové spotřebitelské úvěry mají oproti těm neúčelovým nižší úrokové sazby, ty neúčelové však můžete požít dle vlastního uvážení. Banky poskytují spotřebitelské úvěry od 20.000 korun a jejich úroková sazba bývá od 8 do 12 % p.a., nebankovní společnosti vám pak půjčí podstatně méně – už od 5.000 korun, ale mají i vyšší úroky – i kolem 20% p.a. Perličkou mezi nebankovními úvěrovými společnostmi jsou pak ty, které půjčují bez prokazování příjmů – za svou službu požadují i několikasetprocentní roční úrok. Půjčí však takřka každému.
• Kontokorentní úvěry – tento speciální druh úvěru poskytují banky svým klientům, kteří u nich mají běžný účet tím, že jim umožňují čerpat na tomto účtu do mínusu. Maximální výše úvěru bývá limitována trojnásobkem vašeho měsíčního příjmu a úrok zaplatíte jen z částky kterou čerpáte do mínusu a jen za dny kdy v mínusu prodléváte. Úroková sazba se pohybuje od 15 do 20 % p.a.
• Kreditní (úvěrové) karty – bývají naší veřejností často zaměňovány se standardními platebními kartami. Kreditka však na rozdíl od nich nepředstavuje klíč k prostředkům na běžném účte (je na nich zcela nezávislá), ale úvěr. Výhodou kreditních karet je bezúročné období – 45 až 55 dní, které znamená že pokud peníze na kartu v tomto, bankou stanoveném, období peníze vrátíte, nezaplatíte za ně žádný úrok. Pokud peníze vrátit nestihnete, zaplatíte bance úrok od 17 do 25 % p.a.
• Splátkový prodej – speciální druh spotřebitelského úvěru, nabízený většinou nebankovními subjekty. Bývá často nabízen jako akční – bez navýšení. Úroková sazba bývá značně rozdílná – od 0 až do 40 % p.a.

Na co si u úvěrů dávat pozor?

Nejvíce lidí u nás podlehne reklamním akcím na různé “zaručeně výhodné úvěry“ nebo reklamě na snadné vyřízení půjčky u některých finančních společností. Ty pak půjčí takřka každému a jejich RPSN bývá často přes 100 %. Právě RPSN, tedy roční procentní sazba nákladů, by měla být vždy prvním o co by se měl každý žadatel o úvěr zajímat. Tento ukazatel vám řekne, kolik za úvěr skutečně za rok zaplatíte, zohledňuje totiž nejen úrok, ale i všechny další poplatky, které svému věřiteli za úvěr zaplatíte. Dalším nebezpečím je přecenění vlastní schopnosti splácet. Přitom kolik si můžeme půjčit, lze zjistit poměrně snadno. Stačí podrobně sledovat měsíčně příjmy a výdaje své domácnosti a porovnat je. Z takovéto kalkulace pak zcela jednoznačně vyplyne jakou má dotyčný jedinec či rodina rezervu, již lze využít pro splácení eventuelních úvěrů a půjček. Ta trocha času strávená u kalkulačky se vždy bohatě vyplatí, protože zabrání případnému neuváženému zadlužení a  z něho plynoucích problémů ze splácením.

Při problémech pomůže konsolidace půjček, nebo pojištění

Do problémů se splácení se můžeme dostat nejen kvůli vlastnímu přecenění, ale i díky objektivním důvodům, jako je ztráta zaměstnání, dlouhodobá pracovní neschopnost, invalidita či úmrtí. Ke krytí těchto rizik slouží Pojištění schopnosti splácet, které už řada bank i seriozních nebankovních společností ke svým úvěrům nabízí. Za těch pár korun měsíčně, v závislosti na výši úvěru, toto pojištění určitě stojí.

Další možností, jak řešit problémy s dluhy je Konsolidace úvěrů. Tu loni a letos začaly některé naše banky svým klientům nabízet. Konsolidace úvěrů znamená že banka “přeúvěruje“ některé půjčky klienta jediným úvěrem. Tento úvěr má buď nižší úrokové sazby, nebo má nižší celkovou měsíční splátku než je součet splátek konsolidovaných úvěrů. Pro klienta je výhodná v tom, že získá lepší přehled o svých splátkách – splácí totiž jen jednu  půjčku a získá lepší úrokovou sazbu. Konsolidovat je možné spotřebitelské úvěry, kontokorentní úvěry i kreditní karty. Při žádosti o konsolidaci musíte, stejně jako u klasického spotřebitelského úvěru, prokazovat svůj příjem, ale většinou k ní nebývá potřeba ručitele ani zástavu. Výhodou konsolidace je fakt, že veškerou administrativu spojenou s přeúvěrováním vašich stávajících úvěrů za vás vyřídí banka jež vám konsolidaci poskytuje (některé banky navíc tuto službu nabízejí zdarma), a to včetně zaplacení poplatku za předčasné splacení vašich stávajících úvěrů, který si některé banky mohou účtovat. Tento poplatek je pak zahrnut do celkové částky kterou si na konsolidaci půjčujete.

Co dělat a co mi hrozí, pokud se ocitnu v neschopnosti splácet?

Pokud se dostanete do problémů se splácením, je především důležité kontaktovat se svým problémem instituci, která vám půjčila. To nejhorší, co můžete udělat je “strčit hlavu do písku“ a nereagovat na upomínky, které vám váš věřitel zasílá. Banky či splátkové společnosti chtějí, abyste jim spláceli a mají eminentní zájem se s vámi dohodnout a váš problém vyřešit. Tudíž vám nabídnou řešení vašeho problému. Nejčastějším řešením je odklad splátek, či rozložení splátek do více let a tím i snížení pravidelné splátky. Banky se přitom samozřejmě snaží přistupovat ke každému úvěrovému případu individuálně a navrhnou vám nový splátkový kalendář. Další možností je kontaktovat některou z odborných poraden (viz www.pomocsdluhy.cz, www.obcanske-poradny.cz) a nechat si poradit tam. Pokud dlužník nesplácí a opakovaně nereaguje na upomínky svého věřitele, může soud nařídit exekuci jeho majetku. Exekutor přitom může dlužníkovi zabavit téměř veškerý majetek a obestavit jeho účty i mzdu. Může mu vybrat peníze z jeho stavebního spoření či penzijního připojištění a dokonce mu “sáhnout“ na sociální dávky i důchod. Zabavit mu nemůže jen hotovost do tisíce korun, věci jeho osobní potřeby a základní vybavení domácnosti či zdravotnické pomůcky.