Europoslanci schválili odložení poštovní liberalizace

Liberalizace narazila už při červnovém zasedání ministrů telekomunikací EU. K hlavním odpůrcům otevření trhu patří především Francouzi, ale také Italové, Řekové, Poláci či Maďaři. Česká republika naopak k původně navrhovanému roku 2009 neměla žádné námitky, stejně jako Německo, Nizozemsko či Dánsko, kde je trh poštovních služeb zcela nebo téměř liberalizovaný.

Francouzům především vadí, že údajně nemají dostatečné záruky, že státní monopoly na liberalizaci poštovního trhu neprodělají. To v podstatě znamená, že chtějí, aby se vyřešilo financování takzvané univerzální služby. Ta je ve většině členských států daná zákonem a poštám ukládá, aby zajistily dostupnost služeb pro každého občana.

Pošty se však obávají, že s padnutím posledního monopolu na zásilky do 50 gramů se jejich konkurenti nahrnou do výdělečných oborů a hlavně do zajímavých regionů a jim zůstanou především nepříliš výdělečné služby a roznášení pošty v méně obydlených částech země, což jim mnohde ukládá zákon. Kritici rychlé liberalizace navíc upozorňují, že poštovní služby z 90 procent využívají podniky a firmy. Právě v této oblasti chtějí podnikat konkurenční poštovní operátoři, kteří zatím na některé části trhu neměli přístup.

Proti otevření trhu od roku 2009 protestují i odbory, které se bojí ztráty pracovních míst v odvětví, jež v EU zaměstnává 5,2 milionu lidí.

Liberalizace poštovních služeb se v Evropské unii řeší už takřka 20 let. V roce 1988 komise zveřejnila první "bílou" knihu o poštovních službách v evropském společenství. Do roku 1997 však nebyla schopna připravit žádnou legislativu, která by vedla k většímu otevření poštovního trhu. Až právě v roce 1997 státní pošty ztratily monopol na zásilky s větší hmotností než 350 gramů. Další směrnice z roku 2002 začala platit až v roce 2006, kdy pošty ztratily monopol na zásilky těžší než 50 gramů.