Německá skupina ZF převzala plzeňský Value Engineering

"Nedostatek inženýrů v západní Evropě vedl k budování odborného vývojového centra v Česku, prvního ve východní Evropě," řekl člen představenstva ZF pro technologie Michael Paul. Prioritou byla vysoká kvalifikace lidí v už fungujícím podniku.

ZF má po světě 57.000 lidí a její loňský obrat činil 11,6 miliardy eur (zhruba 325 miliard korun), meziročně o osm procent více. Firma, která dodává všem světovým automobilkám, výrobcům stavebních strojů i leteckému průmyslu, působí ve 120 lokalitách. Nyní se zaměřuje nejvíce na Asii.

Loňské tržby VES činily 3,4 milionu eur (zhruba 95 milionů Kč), což bylo meziročně téměř o třetinu více. ZF plánuje podle Paula výrazné zvýšení tržeb své nové plzeňské pobočky.

"Plzeň jsme zvolili nejenom díky vysoce kvalifikovaným inženýrům ze Západočeské univerzity (ZČU). Její předností je také zeměpisná blízkost našim vývojovým centrům v Německu," uvedl Paul. Ve výzkumu a vývoji, do něhož ZF investuje ročně šest procent obratu, pracuje 4500 lidí.

Hlavní vývojové zakázky pro automobilky bude zajišťovat ZF. Kromě růstu počtu zaměstnanců chce plzeňský závod rozvíjet. ZF vlastní předkupní právo na sousední pozemek o rozloze 0,8 ha. Současné centrum stojí na 0,55 ha. ZF bude spolupracovat se ZČU, která je hlavní zásobárnou zaměstnanců VES.

"Firma zajistí exkurze ve svých evropských závodech a její pracovníci povedou na univerzitě speciální přednášky," uvedl Josef Horák z Fakulty strojní ZČU. Podle něj je VES vzorem spolupráce firmy s vysokou školou. "Chceme zkusit společné projekty," řekl Paul. Podle Horáka je šance ucházet se o podporu z rámcových programů EU.

VES byla založena v roce 2002. V dubnu 2005 otevřela v Plzni na Borských polích nový závod za 100 milionů korun, jež poskytl právě mnichovský finančník Zaferhan Acikgöz, původní vlastník podniku. Technologické centrum je zatím největší výzkumné a vývojové pracoviště na Borských polích. Věnuje se vývoji a výrobě prototypů mechatronických a elektronických součástí, například dálkových ovládání vozů a elektronického nastavování sedadel například pro Ford, DaimlerChrysler, BMW či Škodu Auto. Prototypy neodebírají přímo výrobci vozů, ale jejich subdodavatelé, kteří pak komponenty vyvinuté v Plzni vyrábějí sériově.